Peter Criss

Peter Criss, rodným jménem George Peter John Criscuola (* 20. prosince 1945, New York) je americký hudebník a herec, který se proslavil jako spoluzakladatel a původní hráč na bicí nástroje a příležitostně i zpěvák hardrockové kapely Kiss. V maskované podobě Peter Criss představoval postavu kočičího (kocouřího) muže. Peter Criss má italsko-irský původ. Je nejstarším z pěti dětí manželů Josepha a Loretty Criscuolových. Rodina jeho otce pochází z jihoitalského města Scafati v provincii Salerno (Kampánie). Peter vyrůstal v Brooklynský čtvrti Williamsburg a v dětství se kamarádil s Jerrym Nolanem, který se později proslavil jako bubeník kapely New York Dolls.

Peter Criss hrál s kapelníkem Joeyem Grecem, když ukončil studium hry na bicí v klubu Metropole v New Yorku u svého vzoru, jazzového bubeníka Genea Krupy. Od poloviny do konce šedesátých let byl Criss členem několika hudebních uskupení. V tomto období hrál i v sestavě americké kapely Chelsea, která měla u hudebního vydavatelství Decca Records kontrakt na dvě alba: jedno vyšlo v roce 1970 pod titulem Chelsea, ale druhé album nebylo nikdy nahráno, neboť kapela se postupně rozpadla. Nejprve z ní bylo trio, později už jen duo, které spolúčinkovalo pod názvem Lips. o rozpadu Lips v roce 1973 si dal Peter Criss do časopisu Rolling Stone inzerát, že hledá práci bubeníka. Některé zdroje existenci tohoto inzerátu popírají. Pravdou je, že právě skupina Kiss, respektive Paul Stanley a Gene Simmons, hledali členy do své tehdy ještě nenazvané kapely. V roce 1972 se ke skupině připojil kytarista Ace Frehley, pak si dali název a Gene Simmons v knize Kiss And Make-Up poznamenává, že Petera Crisse telefonicky oslovil poté, co našel kontakt na něj v inzerátu časopisu Rolling Stone. Simmons dodává, že masku kočičího muže Peter získal za to, že podobně jako kočka musel mít devět životů aby přežil těžkou zkoušku přežití na brooklynských ulicích.

Skupina Kiss vydala své debutové eponymní album v únoru 1974. Během své kariéry se Peter Criss vícekrát podílel jako sólový zpěvák na několika skladbách kapely včetně takových jako jsou „Black Diamond“, „Hard Luck Woman“, „Nothin' to Lose“, „Mainline“, „Strange Ways“, „Getaway“ či jeden z přelomových hitů kapely s názvem „Beth“. Na písních, které jsou autorsky uváděny jako jeho díla s Peterem Crissem, spolupracoval i Stan Penridge, který byl jeho spoluhráčem ve skupině Chelsea, respektive později i v seskupení Lips.

Balada „Beth“, jejíž je Criss spoluautorem, se v USA dostala do Top 10 na sedmou pozici. Jako píseň je toto dílo pro skupinu Kiss jedním z nejúspěšnějších. Napsána byla ještě před Crissovým vstupem do kapely. Nápad na jeho melodii obdrželi spolu s Penridgem během cesty do zkušebny vlakem mezi New Jersey do New York City. Původně se píseň jmenovala „Beck“ podle jména manželky Mike Branda, dalšího člena Lips, která jim často vyvolávala, neboť chtěla vědět, kdy se už konečně Mike ze zkoušky dostaví domů. Po letech jsou Bob Ezrin a Gene Simmons označování jako autoři změny názvu na „Beth“, je za téma skladby v interview s Peterem označované vzdání pocty Crissova manželce Lydii Di Leonardové. Údajně změnili text inspirováni tím, jak Lydia lamentovala jako její Peter chybí během koncertního turné.

V roce 1978 Peter Criss utrpěl vážná zranění při dopravní nehodě. Rok nato, v roce 1979, Criss při nahrávce alba Dynasty hrál pouze na své autorské kompozici „Dirty Livin“ a už nenahrával ani skladby z alba Unmasked. Při výrobách alb jej nahradil studiový bubeník Anton Fig, který spolupracoval i na Frehleyově sólovém albu.

Oficiálně byl z kapely Kiss Peter Criss vyloučen 18. května 1980. Výsledkem tohoto rozhodnutí bylo, že koncem srpna byl na jeho místo pro evropské koncertní turné vzat další brooklynský rodák Paul Charles Caravello, který se proslavil pod uměleckým jménem Eric Carr. Sólová kariéra

V březnu roku 1980 Peter Criss začal nahrávat své druhé sólové album Out of Control. Vyšlo o rok později a navzdory odezvě od jeho přímých fanoušků, byl komerčním propadákem. Podobně dopadl i jeho následující projekt Let Me Rock You, na kterém byla i nahrávka komponovaná Genem Simmonsem. Na obalu tohoto alba, které nevyšlo v USA, byl Crissův portrét bez mejkapu.

Během zbytku osmdesátých a počátku devadesátých let byl Criss členem několika hudebních formací, které spolu běžně nevydrželi hrát více než rok. Jednou z nich byla například i kapela The Keep, ve které hrál i další bývalý člen skupiny Kiss, kytarista jménem Mark St. John. Criss hrál od jara do prosince roku 1986 i v kapele Balls of Fire.

Během toho, jak se skupina Kiss v roce 1987 věnovala podpoře svého nového projektu Crazy Nights, Criss se prezentoval v programu Metal Shop, kde v mnohem pozitivnějším světle diskutoval o svém působení v kapele a zároveň dělal promo své aktuální autobiografické knize A Face without a Kiss. Zmínil se i o své představě o tom, že si plánuje jednoho dne otevřít nahrávací studio s vlastní nahrávací společností, kterou by nazval Catman Records. Criss se v roce 1989 spojil s bývalým kolegou z kapely Kiss Acem Frehleyem při nahrávaní alba Trouble Walkin'. V jedné ze skladeb alba si zazpíval a nahrál perkuse.

Začátkem devadesátých let Peter Criss vytvořil seskupení s názvem Criss, ve kterém hrál i Mike Stone, později známý jako kytarista kapely Queensrÿche. Skupina v prosinci roku 1993 vydala EP Criss a v srpnu roku 1994 album Cat #1. Kapela Criss v roce 1995 také tvořila součást koncertního turné Ace Frehleyho během projektu Bad Boys Tour.

Zdroj: Wikipedie