Phil Collins - Both Sides
Tracklist
- 01. Both Sides of the Story (6:43)
- 02. Can't Turn Back the Years (4:40)
- 03. Everyday (5:43)
- 04. I've Forgotten Everything (5:15)
- 05. We're Sons of Our Fathers (6:24)
- 06. Can't Find My Way (5:08)
- 07. Survivors (6:05)
- 08. We Fly So Close (7:33)
- 09. There's a Place for Us (6:53)
- 10. We Wait and We Wonder (7:01)
- 11. Please Come Out Tonight (5:47)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Nejlépe se píšou písně v době, kdy člověk proplouvá neklidným obdobím svého života. Ať už jde o emoce pozitivní, či negativní, spousta songwriterů je odrazí, ať už chce nebo ne, do nálad svých skladeb, do vyznění svých textů i do not melodií. Phil Collins v tomto není jiný, a i když ho lze těžko podezřívat z toho, že těmto nepříjemným životním okamžikům nadbíhá schválně, využívat je umí ve svých písních velmi umně.
U alba "Both Sides" tomu nebylo jinak. Zpěvák prožíval krach svého dalšího vztahu, a možná i proto udělal spoustu věcí rozdílně než na předešlých deskách. Poprvé napsal do bookletu sleevenote. Výrazně se osamostatnil. Všechny nástroje si nahrával na desku sám, v domácích podmínkách, a tím jako by přidal štempl na její celkové vyznění. Je plná citu, rozjitřených emocí, temnoty, smutku i určité politické naštvanosti.
Jeho smutná nálada se rozprostřela do táhlých tichých melodií, které málokdy někde štípnou, píchnou nebo vystrčí osten. Titulní píseň se však svou aranží a melodií, rytmičností a drajvem vyjímá. Nechybí ani příslovečný tah na branku, a tak hned otvírák je zároveň jednou z nejsilnějších částí nahrávky, kterou sám interpret považuje za jednu ze svých nejoblíbenějších.
Pozitiv je zde však víc, tím nejvýraznějším, nejhitovějším a abychom přidali ještě jedno nej i nejemotivnějším je balada "Everyday". Druhý z trojice singlů nahrávky připomíná všechny dobré stránky... číst dále
Virgin Records Atlantic Records
řadové album
1993
60 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
29.01.2021 - 21:28 | Meca76
Štýl piesne „Both Sides“ sa stal vítaným návratom k materiálu podobnému „Face Value“ - väčšina textov je zafarbená bolesťou a frustráciou (kvôli Collinsovým osobným problémom), ale rozhodné pre nájdenie mierového účelu.
Collins sám produkoval tento album a hrá tiež na všetky nástroje. Celkovo je tento album baladický. Stopy sú dobre koncipované a Philov vokál aj muzikanstvo veľmi pôsobivé.