Little Richard

Richard Wayne Penniman, více známý pod uměleckým jménem Little Richard, je slavný americký zpěvák, skladatel a pianista, který začal vystupovat ve čtyřicátých letech minulého století a byl klíčovou postavou v přeměně R&B na rock and roll v padesátých letech. Penniman se nejvíce proslavil hity z let 1955 až 1957, jako například Tutti Frutti, Lucille a Long Tall Sally, které pomohly položit základy rockové a rock'n'rollové hudby a ovlivnily generaci R&B, rockových a soulových umělců. Mnohé hvězdy jako např. James Brown mu připisovali že Richard byl první, kdo vložil prvky funku do rokenrolu.

Little Richardovy první počiny byly směsicí boogie-woogie, R&B a gospelu, ale s velkým zdůrazněním funky saxofonu a chraplavého hlasu, výkřiků a jiných emotivních výrazů jež zavedly nový druh hudby. Penniman získal velké uznaní u mnoha jiných hudebníků. Jeho hudba inspirovala hvězdy jako James Brown, Elvis Presley, John Lennon, Paul McCartney, George Harrison, Mick Jagger, John Fogerty, Dick Dale, Bob Seger, Jimi Hendrix, David Bowie a mnohé další.

Penniman se narodil V Maconu v Georgii Leva Mae Stewartové a Charlesovi Pennimanovi. Byl jeden z 12 dětí. Jeho otec pracoval jako zedník, bokem prodával alkohol a vedl zábavní podnik jménem Tip In Inn. Vyrostl v duchovně založené rodině. Penniman poprvé vystupoval v rodinné gospelové skupině nazvané „Penimann Singers“ se kterou zpívali v místních kostelech a účastnili se soutěží s ostatními zpívajícími rodinami. Richardovi sourozenci ho přezdívali „Válečný jestřáb“ kvůli jeho hlasitému a křičícímu zpěvu. Inspirován zpívajícím evangelistou Bratrem Joe Mayem se Richard chtěl stát také kazatelem. Bylo to v kostele, kde začal Richardův hudební život. Skoro všechno Richardovo dramatické frázování a rychlé hlasové obraty jsou odvozené z černého gospelu třicátých a čtyřicátých let. Jeho oblíbená zpěvačka byla Sestra Rosseta Tharpe. Ta jej v roce 1945 přizvala, aby s ní zpíval na jevišti v Auditoriu v Macon City, poté co ho slyšela zpívat před koncertem. Sklidil velký potlesk a po představení mu zaplatila víc peněz než kdy předtím viděl. Byl také silně ovlivněn např. Marion Williamsovou, od které převzal typický výkřik „whoooo“ ve svém zpěvu. Bill Wright, místní zpěvák z New Orleans, byl nejspíše člověkem, který měl na Richarda největší vliv. Když ho Richard v roce 1952 potkal, okamžitě ho zaujmul svým vzhledem. Wright nosil vysoko napomádované vlasy a třpytivé oblečení. Byl to Wrightův make-up, oční linky a napudrovaný obličej, který opravdu přitáhl Richardovu pozornost. Jedním z lidí, kteří nejvíce ovlivnili jeho hru na piano byl Esquerita (Eskew Reeder jr.), který mu ukázal jak hrát vysoké tóny bez kompromitujících basů. Little Richard potkal Esqueritu když cestoval po Maconu s kazatelkou jménem Sestra Rosa. Dalším vlivem byl Bratr Joe May.

V roce 1952 byl zavražděn Richardův otec. Poté se vrátil do Maconu a po večerech hrál blues a boogie-woogie v klubu Tick Tock, mezitím během dne umýval nádobí v kavárně autobusových linek Greyhound Lines. V roce 1951 Penniman vyhrál soutěž talentů v Atlantě, což vedlo k nahrávací smlouvě s RCA. V letech 1951 až 1954 pokračoval v nahrávání pro Peacock Records v Houstonu. Nahrál několik písní včetně Little Richard Boogie. Tyto nahrávky se ale prodávaly málo a Penniman neměl moc velký úspěch až do 17. února 1955, kdy poslal svojí demo nahrávku do Speciality Records. Majitel Speciality Records Art Rupe koupil jeho kontrakt z Peacock a vložil tak Richardovu kariéru do rukou A&R manažera Roberta Blackwella. Blackwell chtěl aby Little Richard nahrál bluesové skladby a konkuroval tak Ray Charlesovi a B. B. Kingovi. Koncem léta roku 1955 zařídil nahrávání v nahrávacím studiu Cosimo Matassy v New Orleans. Během přestávky tam Richard začal zpívat improvizovanou verzi songu Tutti Frutti svým typickým chraplavým, křičícím hlasem a doprovázel se na piano. Blackwell, který poznal hit když ho slyšel, byl ohromen a nechal Little Richarda nahrát tu skladbu. Tato skladba byla vydána koncem roku 1955 a stala prvním z jeho mnoha hitů. Tutti Frutti se stala vzorem pro mnoho dalších následujících L.Richardových songů s energickým pianem, boogie-woogie basou, funky saxofonem, se saxofonovými sóly obvykle od Lee Allena. Během několika dalších let měl Little Richard mnoho hitů. Jeho styl vystupování může být viděn ve filmech. V epizodní úloze kuchaře Morrise vystupoval Little Richard i ve 21. díle 5. řady seriálu Pobřežní hlídka.

V roce 1957, uprostřed turné po Austrálii, Little Richard odešel od rock'n'rollu. Ustaraný ze svého náročného životního stylu a zahořklý z konfliktů se svojí nahrávací společností odešel ze show-businessu a vstoupil do kněžského semináře. Jeho krátká evangelická kariéra se potkala s malým úspěchem a v roce 1962 se vrátil k rock'n'rollu, jezdil na turné po Velké Británii a Německu s Beatles, kteří později také hráli jejich verze jeho slavných skladeb.