Iannis Xenakis
Iannis Xenakis (1922–2001) byl skladatelem řeckého původu, celý svůj umělecký život však prožil ve Francii, kam uprchl před pronásledováním za účast v povstání za druhé světové války. Jakožto vystudovaný stavební inženýr působil v Paříži nejprve jako asistent v ateliéru architekta Le Corbusiera, kde se posléze významně podílel na některých architektonických návrzích a realizacích. Do světa hudby vstoupil jako outsider bez patřičného vzdělání a zázemí, aby se během několika let stal jedním z nejvlivnějších a nejoriginálnějších tvůrců.
Xenakisův přístup k hudbě se nápadně lišil od koncepcí jeho současníků, zpravidla rozvíjejících postwebernovský idiom či obecně nějakou hudební tradici. Více než myšlenkový svět Evropy posledních staletí Xenakise zajímali předsokratovští antičtí filosofové. Inspirovala ho matematika, fyzika a přírodní procesy, hudba pro něj byla především zvukovou syntézou v nejobecnějším smyslu a uvažoval o ní v kategoriích hustoty, spojitosti či nespojitosti, poměru periodické (tónové) komponenty a šumu a v podobných „nehudebnických“ termínech. Tomu odpovídá i radikálně nový výraz Xenakisovy hudby: je syrově objektivní, nepsychologizující, nezávislá na tradičních formách.
text © Petr Bakla
Alba
fanoušci umělce
Viděno živě
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.