Neočekávaný dýchánek
Veselé i dryáčnické písně osmičlenného Neočekávaného dýchánku patří už drahně let k jistotám domácí klubové scény (a součást alespoň dříve personálně velmi provázaného spolku Stejný ksichty). Svoji údernou směsici klezmeru, balkánských dechovek, poguesovské živelnosti a punku, s výrazným vokálem zpěvačky a autorky většiny textů Zuzany Hanzlové, už pilují k dokonalosti už dlouhých osmnáct let, během kterých zvládli vlastním nákladem vydat dvě studiová alba Neočekávaný dýchánek (2000) a Plod (2003) a po sedmileté pauze u Indies Happy Trails zatím poslední, řadovou trojku Plech (2010), odehrát stovky koncertů, třeba i na věhlasném Szigetu v Maďarsku nebo Viljandi Paarimuzika Festu v Estonsku. Jejich hudba zní ve filmu Sklapni a zastřel mě, hráli při odhalování pomníku Franze Kafky, akordeonista Michal Šmíd složil hudbu pro představení divadla ANPU.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.