Queen - A Night at the Opera
Tracklist
- Side one
- 1. "Death on Two Legs (Dedicated to...)" (3:43)
- 2. "Lazing on a Sunday Afternoon" (1:08)
- 3. "I'm in Love with My Car" (3:05)
- 4. "You're My Best Friend" (2:50)
- 5. "'39" (3:25)
- 6. "Sweet Lady" (4:01)
- 7. "Seaside Rendezvous" (2:13)
- Side two
- 1. "The Prophet's Song" (8:17)
- 2. "Love of My Life" (3:38)
- 3. "Good Company" (3:26)
- 4. "Bohemian Rhapsody" (5:55)
- 5. "God Save the Queen" (Instrumental) (1:11)
Průměr hodnocení
Nejsem si jistý, jestli by se album A Night at the Opera stalo takovou veleslavnou klasikou, nebýt Bohemian Rhapsody. Zbytek materiálu je parádní, ale řekl bych, že ne výrazně lepší, než většina desek Queen ze 70. let. Teprve úžasné šestiminutové finále, přecházející od melodramatické tklivosti přes kvazioperní intermezzo (taky se pokaždé těšíte nejvíc právě na něj?) a hardrockové burácení zpět k sentimentálnímu závěru, stvořilo podle mě legendu. Píseň šla proti všem zákonitostem singlové produkce (tehdy i dnes), a přece se stala megahitem, jehož sláva neuvadá ani po čtyřiceti letech, a dá se říct, že okázale shrnuje, o čem celí Queen jsou.
Celé album je snad ještě pestřejší, než Sheer Heart Attack. Hýřivé, frivolní, megalomanské, plné kontrastů. Ten zásadní ale vyvstává mezi dvěma póly. Na jedné straně jsou ztřeštěné klauniády inspirované taneční horečkou dvacátých let (na minulé desce to byla Bring Back That Leroy Brown, tady hned tři kousky: Lazing on a Sunday Afternoon, Seaside Rendezvous a Good Company). Na té druhé pak epicky majestátní Bohemian Rhapsody a také neméně povedená The Prophet's Song (ta dokonce uplatňuje podobný fígl s vokální akrobacií trojlístku Mercury-May-Taylor uprostřed kompozice). To, že se obě polohy snesou na jednom albu, je možné snad jen proto, že Queen jsou stejně vášnivě zahryznutí do jedné i druhé. Humor i pompéznost jsou pro ně stranami téže mince.
Barev má ale nahrávka víc. Důvěryhodný je Freddie... číst dále
řadové album
1975
90 %
další alba
80.00%
74.29%
52.86%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
05.07.2020 - 0:11 | Meca76
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Ďalšia nadčasová nahrávka a prvý milník od Queenu. Album bol spojený s progresívnym rockom ,popom, hard rockom, heavy rockom a avant-popom. Obsahuje rozmanitú škálu vplyvov vrátane ľudovej, jazzu a opery.
„Bohemian Rhapsody“ je prog rock pre poslucháčov bez intelektuálnych ilúzií, hard rock pre ľudí, ktorí majú radi pop a veľkoleposť tak inteligentne, že to nevyžaduje ani otvorenú myseľ zo strany poslucháča.
Zaujíma vás generácia piesní - hlboká príťažlivosť a to, či je to majstrovské dielo alebo novinka, ale nemýľte sa, je to prostá zábava. Je to mikrokozmos pre dokončenie celého projektu, zdôrazňujúci prístup bez nákladov, ktorý víta experimenty a má dostatočný priestor na trochu všetkého.
Je bohatý na prebytok bez toho, aby sa stal nadmerným. Zahŕňa všetko, čo vyžaduje veľkolepý koniec.
PS: Ak by bolo hlasovanie o najlepšiu pieseň v 70-tých rokov, bez pochyby by som hlasoval za Bohemian Rhapsody !
12.02.2019 - 17:49 | Acid3P
Lidé, kterým se toto líbí
AkanaNa kapelách zo 70´s mi vadí, že na albumy dávali v podstate všetok materiál, lebo sa tešili z toho, že majú vôbec možnosť svoju hudbu nahrať. Vďaka bohu za to, že Queen išli rovnakou cestou. Na rozdiel od konkurencie nie je v ich prípade pretlak materiálu príťažou ale trademarkom. Trademarkom hudobnej všestranosti a nekonečnej originality. Veď, čo ak by vyškrtli také blbosti ako I´m In Love With My Car, alebo country odrhovačku 39? Možno aj vďaka nim je A Night at Opera neuveriteľne zábavným kultovým albumom v odkaze hudobného cirkusu s názvom Queen.
08.09.2016 - 12:16 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Je to kýč? Je to umění? Jak je možné, že taková všehochuť drží pohromadě?
Jasný vrchol queenovského prvního období. Na Noci v opeře se naplno ukázalo to, k čemu směřovaly snahy čtveřice muzikusů zachycené na předešlých nahrávkách: deska je svobodná, nespoutaná! Mix popu, art-rocku, swingu, folku přitom zní nenuceně a přirozeně, jakoby to ani nebylo nic zvláštního. Zvláštní to ale je. A hodně. Na téhle desce je nejlíp vidět to, co dělá z Queen jedinečnou kapelu - každá písnička kterou kdy napsali je úplně jiná, nezaměnitelná a přitom nese rozpoznatelný rukopis kapely, která nikdy nezamíchala sestavou (nepočítáme-li současné pokusy May-Taylor-Lambert či Rodgers).
Už úvodní Death on Two Legs je skvělou ukázkou skladatelské lehkosti a rafinovanosti. Začne lehkou klavírní melodií, která se zvolna láme do temného "sabbatovského" riffu, ten zase přes psychedelicky rozostřené kytarové sjezdy náhle přepne do ostře rockové písně s charakteristickými vokálními aranžemi. Následuje nečekaný skok k ležérní hříčce Lazing on a Sunday Afternoon. A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Slyšme říznou Taylorovu I'm in Love with My Car, křehkou Mayovu '39, jeden z prvních superhitů Johna Deacona You're My Best Friend, Mercuryovský kabaret Seaside Rendezvous a pochopitelně jeho magnum opus Bohemian Rhapsody, bez které by dějiny rocku/popu nebyly kompletní.
Album stylových kontrastů, plné nápadů nad kterými posluchač žasne i po x-tém poslechu v průběhu let.
Album které udělalo z Queen hvězdy a díky kterému si napříště mohli dovolit cěho se jim jen zachtělo a lidi jim to baštili.
28.04.2012 - 13:42 | DarthArt
...stalo se roku 1975. Jak hodnotit Noc v opeře? Jako magické dílo, které člověka prvním tónem ponoří do jiskřivého oceánu melodií a nálad? Jako manifest vysoce uměleckého rocku, kombinovaného s operou a protestsongy hippies? Jako výlet do neuvěřitelného světa, kde nic neplatí a zároveň každý tón sedí tam, kde má? Nebo jako zjevení, kdy se na povrchu zemském objevila největší písničkova sbírka všech dob? Asi všemi způsoby. Rád bych vypsal svoji lásku ke skladbám Death on Two Legs, Lazing on a Sunday Afternoon, I'm in Love with My Car, You're My Best Friend, '39, Seaside Rendezvous, The Prophet's Song, Love of My Life nebo k nesmrtelné Bohemian Rhapsody a vzrušující rockové předělávce britské hymny, slovy to ale vůbec nejde. Tuhle desku nejde popisovat, tuhle desku jde jen prožívat !!!!!
28.01.2012 - 11:10 | martin
Lidé, kterým se toto líbí
Acid3PTady je koncentrované všechno, proč Queen milovat či nenávidět. Melodie, žánrový rozptyl, nepřekonatelné sbory, patos, fantastická kytara. Kapela do jedné skladby nacpe tolik nápadů, kolik jiným vystačí na celé album. Náprosto zásadní klasika.