DVA - Hu
Tracklist
- 01. Animak
- 02. Tatanc
- 03. Fattal
- 04. Tropikal animal
- 05. Baltik
- 06. Tihop
- 07. Tuér
- 08. Hap hej
- 09. Numie
- 10. Huhu
- 11. Tralala
- 12. Uhuh
- 13. Valibela
- 14. Tatanc 800
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Prý, že se už nic nového vymyslet nedá, a pokud ano, je to poslouchatelné jen pro pár členů exkluzivního klubu příznivců „jiné hudby“. ON a ONA alias Jan a Bára Kratochvílovi neboli skupina DVA tenhle předsudek s lehkostí vyvrací na poli popovém, jen lehce alternativním (i když jak pro koho) a navíc našem, českokotlinovém. A ani s druhým albem neztrácejí svěžest a schopnost okouzlit svým podivným a přece tak přítulným světem zvuků, melodií a slov, která stále loví z tajuplných prostorů mezi jazyky.
Písničky kapely jakoby v posluchači restartovaly polozapomenutou dětskou představivost. Ale ne v tom dospěláckém, idealizujícím pohledu, který z dětského světa dělá neškodnou, nevinnou selanku. DVA vyvolávají všechny ty bizarní fantazie, nápady, asociace i znepokojivé „spodní výry“, kterých míváme plnou hlavu v době, kdy rozum ještě s instinkty prohrává na body. Texty v imaginárním jazyce nejsou v tomto případě jen zajímavým naschválem, slouží jako prostředek k poznávání skrytých vrstev, věcí zapomenutých, nevědomých, svobodných. A tahle duševní archeologie je navíc nesmírně zábavná.
HU není převratně jiné, než debutový Fonók. Kde všude se otiskly zážitky z turné na ostrově Réunion, to ví asi jen dvojice sama, protože rozdíl v náladách obou nahrávek je pro ucho řadového posluchače jen těžko postižitelný. Artwork (aspoň ten vnější) je na rozdíl od Fonóku vyvedený do černa, ale poměr skotačivých popěvků (Tatanc, Tropikal... číst dále
řadové album
2010
80 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
24.08.2012 - 21:13 | blueskin
Lidé, kterým se toto líbí
miluju dva jako žádnou jinou českou kapelu, pojmenoval jsem po jejich skladbě svou kočku a nenechám si ujít skoro žádný jejich pražský koncert, přesto je pro mě poslech téhle desky utrpením. zdánlivě je tu vše na stejném místě, jako na debutu fonók, jako by ale tomu všemu chyběla nějaká klíčová ingredience. snad že tu dva příliš propadli kouzlům studiové techniky - vždyť skladby jako hap hej, huhu, tatanc nebo tropikal animal patří k vrcholným číslům jejich koncertů. tytéž skladby v albové podobě ale netáhnou a místo radosti z melodických nápadů (ty kapelu naštěstí neopustily) iritují přemírou zbytečných zvukových hrátek. je mi líto, ale oproti debutu hodnotím hu jako desku o několik tříd horší.