Vlasta Třešňák - Němý suflér
Tracklist
- 1. Chlape! 3:05
- 2. Syn pluku 2:54
- 3. Vabank 3:20
- 4. 9. listopad A. D. 3:41
- 5. Krkla 3:11
- 6. Poločas 3:21
- 7. Němý suflér 2:37
- 8. Skleróza 3:17
- 9. Memoár 3:09
- 10. Mr. Šperhák 3:09
- 11. Detox 2:40
- 12. Lipicáni 2:14
- 13. Veni, vidi, vici 3:44
- 14. Cannabis 1:56
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Vypadá to, že jako muzikant se Vlasta Třešňák nakonec propracoval k určité ediční pravidelnosti. Už třetí album s rockově šlapajícím doprovodným Bandem během pěti let zaznamenává změnu na postu baskytaristy (Jan Volný nahradil Jiřího Kubíčka), nikoli však v kvalitě písniček. Ty jsou zase o chlup sevřenější a někdy skoro chytlavé (Chlape!, Vabank, Skleróza, Veni, vidi, vici), ale co se týče ostrosti vidění a pojmenovávání zlořádů pořád stejně nelítostné. Většinou se stále drží bluesrockové říznosti, ale Třešňák neopouští ani svojí lyričtější polohu jako ve skladbách Poločas, Skleróza nebo Cannabis, swingovým beglajtem a saxofonem pohánění Lipicáni zase připomenou období alba Koláž.
Terče, do nichž se Třešňák v textech strefuje, se příliš nemění, ale vzhledem k jejich trvanlivosti a odolnosti vůči podobným sisyfovským výpadům je to jedině dobře. Politické bahno, obecná kulturní úroveň, pseudosvět médií a celebrit, přizdisráčství, tuneláři, manipulace... S tím vším se Třešňák vypořádává bez rukavic, naostro, občas přímo adresně, přesto stále vynalézavě a drsně poeticky. Deziluze je v tomto případě příliš slabý výraz, častěji jde spíš o totální skepsi. Pro smířlivost není moc místa. Ani píseň, která nejdříve slibuje, že "naděj umírá naposled", si povzbuzující notu dlouho neudrží a nutně končí hořkým "Homo homini lupus" (Veni, vidi, vici). A veselejší to není ani jinde, na růžové brýle zkrátka... číst dále
řadové album
2010
80 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře