Rodáci z Ohia Tyler Joseph a Josh Dun na novince mění styl i barvy a dokazují, že image je velmi důležitou součástí prezentace kapely. Zatímco k "Blurryface" patřila neodmyslitelně černočervená kombinace, v takzvaném Dema Universe, fiktivním světě, ve kterém se odehrává děj celé desky, se nosí maskáčové oblečení přelepené žlutou páskou. Fanoušci se tak nyní místo červených ponožek odívají do lepicí pásky, aby ukázali, že žlutá je nová červená.
Když letos v létě vypustili singl "Jumpsuit", odstartovali mezi svými příznivci šílenství. Fanoušci se začali přít o to, co bude následovat, jaký je skrytý význam klipu a kdy vůbec vyjde celé album. Pokaždé v rozmezí přibližně dvou týdnů zveřejnili klipy ještě k "Nico and The Niners" a "Levitate". Všechny dávaly dohromady příběh, který provází celou desku. Čtvrtý singl "My Blood" už jen mimo děj potvrdil, že k chytlavé a producentsky zajímavé písni umějí udělat i kinematograficky hodnotný film od dokonalého výběru lokací přes dynamickou kameru až po perfektní střih.
"Trench" je hudebně rozmanitá, dynamická a místy i retrospektivní deska, která v sobě skrývá tajuplný příběh. Retrospektivní proto, že je v ní hodně cítit nádech starších alb jako třeba "Vessel." Zatímco singly jako "Jumpsuit" a "Nico and the Niners" ukazují úplně nový směr, "Smithereens" či "Neon Gravestones" bychom mohli s klidem v duši zařadit ke starší tvorbě. Celý koncept novinky je pozoruhodný hlavně díky... číst dále
Rodáci z Ohia Tyler Joseph a Josh Dun na novince mění styl i barvy a dokazují, že image je velmi důležitou součástí prezentace kapely. Zatímco k "Blurryface" patřila neodmyslitelně černočervená kombinace, v takzvaném Dema Universe, fiktivním světě, ve kterém se odehrává děj celé desky, se nosí maskáčové oblečení přelepené žlutou páskou. Fanoušci se tak nyní místo červených ponožek odívají do lepicí pásky, aby ukázali, že žlutá je nová červená.
Když letos v létě vypustili singl "Jumpsuit", odstartovali mezi svými příznivci šílenství. Fanoušci se začali přít o to, co bude následovat, jaký je skrytý význam klipu a kdy vůbec vyjde celé album. Pokaždé v rozmezí přibližně dvou týdnů zveřejnili klipy ještě k "Nico and The Niners" a "Levitate". Všechny dávaly dohromady příběh, který provází celou desku. Čtvrtý singl "My Blood" už jen mimo děj potvrdil, že k chytlavé a producentsky zajímavé písni umějí udělat i kinematograficky hodnotný film od dokonalého výběru lokací přes dynamickou kameru až po perfektní střih.
"Trench" je hudebně rozmanitá, dynamická a místy i retrospektivní deska, která v sobě skrývá tajuplný příběh. Retrospektivní proto, že je v ní hodně cítit nádech starších alb jako třeba "Vessel." Zatímco singly jako "Jumpsuit" a "Nico and the Niners" ukazují úplně nový směr, "Smithereens" či "Neon Gravestones" bychom mohli s klidem v duši zařadit ke starší tvorbě. Celý koncept novinky je pozoruhodný hlavně díky novým a neotřelým nápadům v různých modifikacích vokálních linek, stejně jako v použití různých syntezátorů a klávesových partů tak typických právě pro Tylera s Joshem, doplněných o rytmus bicích, který působí oproti současné indie-rockové scéně vždy originálně, avšak v tvorbě Twenty One Pilots se místy bohužel začíná opakovat.
Čím album zaujme, je až překvapivě taneční a energií nabitá hitovka "My Blood," "The Hype" s popově zpěvným refrénem, depresivní, ale o to víc chytlavá "Chlorine" či emotivně laděná "Bandito". "Morph" s Tylerovým falzetem, který známe už z předchozích alb, vyznívá na první poslech velmi pozitivně, při bližším prozkoumání textu se tento pocit ztratí. V záplavě hitů zaujmou svou nápaditostí i místy nevýrazné písně jako "Pet Cheetah" či "Legend", které dokonale splňují roli doplňujících písní na album. V r'n'b písni "Levitate" dokazuje T. Joseph, že patří k nejlepším rapperům současnosti, i když to není jeho primární styl. Atmosféru výborně doplňuje závěrečný song "Leave the City". Celkově je "Trench" výborně otextovaný, bohužel občas trpí častou repetici frází.
Twenty One Pilots na novince skvěle propojili hudbu s obrazem takovým způsobem, aby oslovila široké spektrum lidí, a tím si zařídili účinnou propagaci. Pozorné ucho posluchače potěší i malé, avšak neméně zajímavé detaily jako třeba přechod mezi "Jumpsuit" a "Levitate," kdy nepoznáte konec jedné a začátek druhé skladby. Všímavější diváci najdou zase v klipech různé symboly.
Všechny písničky, hlavně díky jejich netradičnosti, nemusí sednout každému a zní lépe až na druhý poslech. Co ovšem nemůže těmto mladíkům nikdo upřít, je originalita, se kterou se v dnešní době velmi šetří.
Komentáře