Therapy? - A Brief Crack of Light

Severoirští montéři jízlivého punk rocku z Therapy? si vysloužili můj obdiv zejména tím, jakým způsobem dokáží ve své muzice skloubit polohy, které by leckomu mohly připomínat vodu a olej.

Na třinácti albových zářezech, jež během svého necelé čtvrtstoletí dlouhého zápasu v rock'n'rollovém ringu vypustili na světlo boží, dokázali být jak vzteklí, zachmuření a impulzivní, tak sarkastičtí, chytří a rafinovaní zároveň. Jako by dokazovali, že lze jedním proudem přečůrat raubíře, kteří sázejí na prvoplánovou rozhořčenost vůči všemu „systémovému“, i pseudointelektuály opovrhující přízemními problémy všedního dne.

Odpovědět na otázku, zdali je Therapy? bližší facka nebo filozofie, je tak téměř nemožné. Smíchejte špínu, která zbyla v kyblíku po úklidu řádně zasviněné putyky, přidejte trochu krve ze rvačky po fotbalovém derby a popílek z teplárny – a výslednou směsí namalujte na oprýskanou zeď Banksyho obraz se sarkastickým a dvojsmyslným sociálním komentářem. Nejspíš vás za to čeká tučná pokuta, ale alespoň si budete moct gratulovat, že se vám povedlo co možná nejvíce přiblížit procesu vzniku nových skladeb Therapy?. Aktuální deska „A Brief Crack of Light“ (jejíž titul je mimochodem citací slavného literáta Vladimira Nabokova, který lidskou existenci přirovnával ke „krátkému záblesku světla mezi dvěma věčnostmi temnoty“) dokazuje, že tento tvůrčí postup stále funguje bez nutnosti uchýlit se k sebevykrádání.

Úvodní singlovka „Living in the Shadow of the Terrible Thing“ dává tušit, jaká že je tentokrát předpověď počasí. Permanentně zataženo, koncentrace jedovatých zplodin v červených číslech. Jestli čekáte, že vám terapeuti povolí procházku pod slunečními paprsky, nechte si zajít chuť – snad až na vzletnou a odlehčenější instrumentálku „Marlow“ a takřka post-rockově laděnou „Ecclesiastes“ jsou skladby zahaleny spíš v dusivém smogu, než oparu mlhavého rána. V kontextu diskografie kapely se „A Brief Crack of Light“ řadí jednoznačně mezi ty temnější desky, někam mezi „Semi-detached“, která obsahovala jedny z nejtísnivějších písní kapely, a syrovou „Never Apologise Never Explain“, jež připomínala zhudebněnou vzteklinu.

Všudypřítomná temnota, kterou kapela úspěšně zbavila veškerých romantizujících přívlastků, je však rozčesávána množstvím odboček z trajektorie skladeb, které jsou i na poměry Therapy? tentokrát poměrně křivolaké. Obsahují dynamické změny rytmů, neurotická hluková intermezza, nečekané záseky a škobrtnutí, které posluchače vyhazují ze sedla pohodlného poslechu (a dobře dělají!), ale i několik překvapivě hitových momentů. Hned po sobě tak uslyšíte skladby jako „The Buzzing“, připomínající zmatenou noční můru ocelárenského dělníka, a „Get Your Dead Hand off My Shoulder“, jejíž refrén si zase můžete prozpěvovat po cestě do práce, i když vám náladu nejspíš nezvedne.

Jestli takováto diverzita ve finále činí desku roztříštěnou a hůře uchopitelnou, či naopak povyšuje křivolakost jednotlivých skladeb na leitmotiv alba, nechám na posouzení posluchače, leč kloním se spíše k druhé variantě. „A Brief Crack of Light“ nemá navozovat pocity harmonie a vyváženosti, nýbrž ty z opačného konce spektra – což se kapele daří na výbornou. To, že deska neuspokojí nostalgiky lačnící po opakování dodnes omílaného „Troublegum“, je nasnadě – ony i jednotlivé písně jsou spíše zajímavé a inspirativní, než by byly skutečně silné a jejich názvy se tesaly do mramoru. V případě kapely, která se namísto pohodlné cesty kopírování úspěšných mustrů a pasírování předžvýkaného vydala vlastními klikatými cestami, přichází shovívavost překvapivě snadno, i když by vám za ni Therapy? nejspíš dali pár facek. Filozofie přeci jen musí někdy stranou.

recenzi poskytnul hudební server Aardvark