the.switch jsou na nové studiovky skoupí. Minulá, eponymní z roku 2016 vyšla čtyři roky po sérii EP "Na dosah", ta aktuální je tu tedy dokonce po sedmi letech. Na druhou stranu jsou jejich počiny vyrovnané a udržují si vyšší kvalitativní hladinu.
Letošní nahrávka "Skrytý místa" je znovu skvěle zprodukovaná. Zvuk je na domácí poměry nadstandardní a umožňuje posluchači odkrývat všechny skladatelské nuance dlouho po prvním poslechu. Členové formace jsou navíc výbornými instrumentalisty a v nových písních vynikají jak basové linky, tak nápadité a nespoutané kytarové riffy. Žánrově jsou the.switch i tentokrát rozkročeni mezi metalcorovou zběsilostí a postrockem, občas koketujícím s progmetalem. Pro odpůrce škatulkování se vše dá zaštítit termínem crossover.
Úvod obstarává explodující pecka "Můj kříž" s vyhroceným vokálem Štěpána Šatopleta. Muzikanti zde ukazují svou nejsilnější stránku v chytré kombinaci brutálního tempa a melodických linek, které do sebe zvládají nápaditě vkládat a postupně zase rozkládat.
Neméně zábavná je i "Vrať mi zpátky" s úvodní lesclaypoolovskou basovou linkou a mrazivě naléhavým zpěvem. Až neuroticky chaotická "Ať vzplanou všechny hvězdy" láká na uvěřitelnou agresi, která z frontmanova hlasu doslova proudem sálá. Není to lehký poslech, ale takový the.switch svému posluchači nabízet nikdy ani nechtěli. Snad nejzapamatovatelnější je "Kolo kolo", u které se s přivřeným okem dá mluvit o jakési hitové... číst dále
the.switch jsou na nové studiovky skoupí. Minulá, eponymní z roku 2016 vyšla čtyři roky po sérii EP "Na dosah", ta aktuální je tu tedy dokonce po sedmi letech. Na druhou stranu jsou jejich počiny vyrovnané a udržují si vyšší kvalitativní hladinu.
Letošní nahrávka "Skrytý místa" je znovu skvěle zprodukovaná. Zvuk je na domácí poměry nadstandardní a umožňuje posluchači odkrývat všechny skladatelské nuance dlouho po prvním poslechu. Členové formace jsou navíc výbornými instrumentalisty a v nových písních vynikají jak basové linky, tak nápadité a nespoutané kytarové riffy. Žánrově jsou the.switch i tentokrát rozkročeni mezi metalcorovou zběsilostí a postrockem, občas koketujícím s progmetalem. Pro odpůrce škatulkování se vše dá zaštítit termínem crossover.
Úvod obstarává explodující pecka "Můj kříž" s vyhroceným vokálem Štěpána Šatopleta. Muzikanti zde ukazují svou nejsilnější stránku v chytré kombinaci brutálního tempa a melodických linek, které do sebe zvládají nápaditě vkládat a postupně zase rozkládat.
Neméně zábavná je i "Vrať mi zpátky" s úvodní lesclaypoolovskou basovou linkou a mrazivě naléhavým zpěvem. Až neuroticky chaotická "Ať vzplanou všechny hvězdy" láká na uvěřitelnou agresi, která z frontmanova hlasu doslova proudem sálá. Není to lehký poslech, ale takový the.switch svému posluchači nabízet nikdy ani nechtěli. Snad nejzapamatovatelnější je "Kolo kolo", u které se s přivřeným okem dá mluvit o jakési hitové ambici.
Ke konci tracklistu pak překvapí rockově poklidná "Vrány", v níž dostává více prostoru melodika a zpěvnost a v níž skupina ukazuje, že jistý příklon k undergroundu je záměrem, nikoliv autorským limitem. A to je na ní sympatické a obdivuhodné.
Minulá řadovka byla skutečným skvostem. Setkala se na ní technická vycizelovanost s autorskou formou. Kapela se od té doby usadila v určitém zvukovém rámci, a snad i proto novinkou nedokázala překvapit tak jako v případě onoho předchůdce. Deska "Skrytý místa" jeho kvality nepřekročila, ale téměř se mu vyrovnala. Za zmínku stojí i texty, které opět zdobí rukopis výtečného poety Tomáše Tajchnera a znovu jsou silnou stránkou the.switch. I to z tohoto alba činí velice silné a komplexní dílo.]]>
Komentáře