The Nice - The Thoughts Of Emerlist Davjack
Tracklist
- 01. Flower King of Flies (3:56)
- 02. Thoughts of Emerlist Davjack (2:47)
- 03. Bonnie K (3:22)
- 04. Rondo (8:25)
- 05. War and Peace (5:13)
- 06. Tantalizing Maggie (4:30)
- 07. Dawn (5:07)
- 08. The Cry of Eugene (4:30)
- Bonus tracks on 2007 remaster:
- 09. Thoughts of Emerlist Davjack (Single Version) (2:48)
- 10. Azrial (Angel of Death) (3:44)
- 11. America (6:18)
- 12. Diamond Hard Blue Apples of the Moon (2:47)
- 13. America (US-Single Edit) (3:55)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
řadové album
1967
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
26.01.2019 - 20:09 | vmagistr
Než na podzim roku 1969 ukázali King Crimson světu tvář "sedmdesátkového" progresivního rocku, plnila - minimálně na britských ostrovech - roli "spojnice mezi rockem a uměním" psychedelie. Ta se silně ozývala i v rané tvorbě tehdejšího pomyslného "progresivního triumvirátu" tvořeného skupinami Moody Blues, Procol Harum a The Nice. Poslední zmíněná kapela se svou tvorbou ze všech tří uskupení nejvíce vychylovala směrem k adaptacím klasiky, do akademičnosti a "instrumentálního obžerství" budoucích ikon classical-rockového žánru Emerson, Lake & Palmer však zatím měla velmi daleko a svůj debut The Thoughts of Emerlist Davjack okořenila řádnou dávkou originální melodiky.
Od následujících titulů v katalogu The Nice se debut odlišuje mimo jiné přítomností kytaristy Davida O'Lista, jehož party jsou výraznou protiváhou Emersonovým "klasicizujícím" tendencím. Skladby Bonnie K a Flower King of Flies, ve kterých O'List dostane nejvíc prostoru, patří na desce k mým nejoblíbenějším. Ještě v instrumentálce War and Peace si oba sólové nástroje rozdělí prostor "na férovku", dál už ale hrají prim Emersonovy klapky. Někde se povedlo na výbornou (plíživé dusno Dawn, melodická vyprávěnka The Cry of Eugene), něco vnímám jako slušný průměr (Tantalising Maggie s hutným rockovým spodkem a vokálními experimenty), jinde už se mi na můj vkus zdá přeslazeno (při tom vyšponovaném úvodním a závěrečném motivu z titulní skladby Thoughts of Emerlist Davjack se dost ošívám).
No a pak je tu ještě více než osmiminutová "kláda" Rondo, předzvěst classical-rockové orientace na pozdějších deskách kapely. Jsou to samozřejmě klávesové hody, navíc ještě poháněné rozdováděnou rytmikou, ale do "písničkového" konceptu desky mi tak úplně nezapadají. Možná budu za kacíře, ale poloviční stopáž by mi vůbec nevadila. Co mi naopak na desce chybí, je béčko ze singlu s titulní skladbou - nápaditým riffem opatřená Azrial (Angel of Death).
Navzdory dvěma "cukrářským" a "hodinářským" výtkám se mi debut The Nice hodně líbí a pro progresivní boom počátkem sedmdesátých let jej považuji za velmi zásadní - jakkoli "sluníčkově" (bez jakýchkoli konotací ze současnosti) ta hudba místy působí. Ode mě čtyři hvězdičky za svěží psychedelicko-klasicizující rock.
Komentář již zveřejněn na www.progboard.com
04.12.2017 - 9:34 | vishnar
Ještě předtím než se můj oblíbený klávesista Keith Emerson proslavil v ELP, působil ve skupině The Nice. Ta fungovala pouze pár roků koncem šedesátých let. Skupina hrála prog rock a psychedelický rock. Emersonovy klávesy jsou na jejich albech už jasně patrné a jsou tím hlavním důvodem, proč jsem si The Nice pustil. Jinak divné jméno v názvu alba je utvořeno z příjmení jednotlivých členů kapely.
Nejlepší skladby: Flower King of Flies, Thoughts of Emerlist Davjack, The Cry of Eugene.