Suzi Quatro - No Control

Poprvé jste se mohli na stránkách musicserveru potkat se Suzi Quatro, rodačkou z Detroitu, jež byla velkou hvězdou na evropské scéně sedmdesátých let, před třinácti lety. V roce 2006 vydala album "Back To The Drive", které od autora recenze neobdrželo právě lichotivé hodnocení. Nynější řadovka "No Control" už tak příkrý odsudek nezaslouží.

Od výše zmíněného počinu, který jsme tak nepěkně setřeli, stihla Suzi vydat ještě desku "In The Spotlight" (2011), v témže roce byla uvedena do Michigan Rock and Roll Legends Hall of Fame a v roce 2017 vzniklo spojení dobových legend "Quatro, Scott & Powell". Nesmíme také zapomenout na účinkování v jedné epizodě televizních "Vražd z Midsomeru" a na vydání dalších osmi (!) best of kolekcí.

Samozřejmě, nové album Suzi Quatro není ničím jiným než nostalgickou vzpomínkou na zašlé časy dávné slávy. Nepřináší nic nového, je úplně ze staré školy. Je ovšem také důkazem slušné pěvecké a místy i skladatelské formy drobné dámy, která letos oslaví šedesáté deváté narozeniny. "No Control" je spíše příjemným překvapením pro ortodoxní rockové fanoušky, které nebaví moderní hudba a poslouchají své dlouholeté oblíbence.

Proč ne. Suzi dokáže přijít s jednoduchým a funkčním riffem ("Macho Man") a opřít se do explozivního refrénu ("No Soul/No Control"), sluší jí také mírně bluesové poloha ("Easy Pickings", "Don't Do Me Wrong"). S odkazy vtipně pracuje "Bass Line", která může připomenout pradávný hit "Venus" i Noela Gallaghera, na šedesátá léta pak odkazuje "I Can Teach You Fly".

Trochu ošemetně pak vyznívá snad jen "Love Isn't Fair", v níž se sice dá ocenit snaha o trochu bezstarostnější prázdninový zvuk, ale také si člověk dokáže představit, jak se při této písni vlní řady německých důchodců v televizní estrádě. Když už tohle retro, pak se raději držme hard rocku říznutého blues, tohle se Suzi Quatro pořád celkem daří.