Sleigh Bells - Reign of Terror
Tracklist
- 01 “True Shred Guitar”
- 02 “Born to Lose”
- 03 “Crush”
- 04 “End of the Line”
- 05 “Leader of the Pack”
- 06 “Comeback Kid”
- 07 “Demons”
- 08 “Road to Hell”
- 09 “You Lost Me”
- 10 “Never Say Die”
- 11 “D.O.A.”
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Když v Brooklynu potkal Derek Miller, kytarista hardcoreových Poison the Well, zpěvačku dívčí popové skupiny, skončili spolu... ve studiu a narodil se divný bastard. Elektronické beaty, brutální kytara, andělský zpěv. Na rozdíl od mrzáka, kterému dal ve studiu život Trent Reznor s přítelkyní, debut Newyorčanů se povedl a v roce 2010 vzbudil zaslouženou pozornost. Jak se vypořádali s druhým albem? Začíná koncertním rambajzem, skandováním a rockovou kytarou, takže po odpočítání čekáte útok zmutovaných Prodigy, což není daleko od pravdy.
Ale hned první skutečná skladba nás zavede do kuchyně, kde pekl hardcorový pejsek s popovou kočičkou dort. Born to Loose a následující Crush jsou elektronické vypalovačky, automatický bubeník vysype syntetický rytmus, nabroušená kytara vysekává suchý riff a Alexis Kraus do jednoho mikrofonu sametově zpívá o sebevraždě, zatímco do druhého vyštěkává „Here I go, born to loose“. Zpěv na pomezí dream popu se ve všech skladbách krčí za těžkými beaty a triviálně svalnatými riffy. V singlové Comeback Kid z toho čouhá limonáda, ale to je jen zklidnění před vrcholem alba, brutálními Demons a temně sladkou Road to Hell. Elektroničtí The Sisters of Mercy. Černá stuha (rodinné tragédie Dereka Millera) se vine druhou půlkou alba až k téměř strašidelnému finále, gotické D.O.A., ve které jako bych slyšel zpívat Liz Frazer. Krvavé tenisky na obalu teď dávají smysl, hřebík na tanečním parketě. Kýč si leští boty na dohled,... číst dále
řadové album
2012
70 %
další alba
90.00%
65.00%
70.00%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Audiotéka
29.03.2012 - 11:04 | AyCay
Fakt mě baví, jak se ti, co z debutu dělali událost století u téhle dvojky snaží všem vsugerovat jak je strašná... A přitom je to jen jiný druh kýče a milé dekadence.