Seal - Soul 2

Po velkém úspěchu desky "Soul", se světoznámý britský zpěvák Seal k tomuto žánru vrací. Nové album nese jednoduchý název "Soul 2" a v podstatě volně navazuje na svého předchůdce: hemží se největšími soulovými klasikami ze sedmdesátých let. Vzniklo tak jedenáct předělávek od Marvina Gayeho, Billa Witherse, Ala Greena či od Teddyho Pendergrasse. Produkce se ujali Trevor Horn a David Foster, kteří se zpěvákem pracovali již na několika deskách.

Album otevírá krásně vygradovaný hit "Wishing On A Star". Pokud máme dobře napsanou píseň i kvalitní zpěv, není co řešit. Ve druhé skladbě "Love T.K.O." Seal skvěle frázuje. Nad verzí této skladby by musel zajásat i její původní interpret Teddy Pendergrass. Překrásným vyvrcholením je pak smyčcový závěr skladby. Následující píseň "Ooh Ooh Baby" se houpe v příjemném bluesovém rytmu. Zpěvákův projev v ní nejvíc připomíná Curtise Mayfielda.

Na žádném výběru soulové hudby nemůže chybět další nesmrtelné jméno - Al Green. Dvojnásobný držitel ceny Grammy si od něj zanotoval pohodovou "Let's Stay Together". Faktem je, že si se skladbou mohl trochu více pohrát, aranžmá tu jsou velice podobná originálu. Takže žádné překvapení se nekoná, i když řemeslně je píseň zvládnutá bravurně.

Seal se pustil i do ústřední skladby z jedné z nejlepších desek populární hudby vůbec - "What's Going On" - a není pochyb, že její autor, Marvin Gaye, by byl nadšen. Je jiná, podmanivá, pomalejší a s nádherným aranžmá, kterému dominují smyčce. První část skladby, než nastoupí rytmika, je nejlepší. Je to vrchol alba a také jedna z nejlepších coververzí této soulové klasiky vůbec. Na desce pak vynikají i písně "Oh Girl" či skvělá verze evergreenu Billa Witherse "Lean On Me".

Samozřejmě, najdou se tací, kteří budou namítat, proč se zpěvák pouští do důvěrně známých písní? Vždyť to nic nového nepřináší. Možná to bude znít jako klišé, ale v době, kdy černé hudbě kromě Cee Lo Greena, alespoň v mainstreamových vodách, vévodí hip hop, je dobře, že se objeví někdo, kdo kvalitní hudbu předá neznalým, masovým posluchačům. Interpret přichází s deskou, která někomu nepřinese nic nového, ale pro někoho bude znamenat objevnou cestu do neprobádané duše soulové muziky sedmdesátých let. Jedná se zkrátka o výbornou produkci i zpěv. Takže děkujeme, Seale, děkujeme.