O smyslu remixových alb by se daly vést dlouhé diskuze. Přiznejme si, že většina předělaných kusů je mnohem slabší než originál, a často jsou tak remixy a covery i oprávněně opomíjené. Samozřejmě se najdou výjimky, kde se remixová verze nestane pouze bezmyšlenkovitou změtí útržků skladby původní a dodá naopak "drajv", případně tempo či sílu. Nebo může originál změnit k nepoznání. Ale k jádru věci: album předělávek Republic Of Two s názvem "United Flags" si projdeme pěkně skladbu po skladbě. V první polovině jsou songy pojaty spíše jako coververze, v té druhé jde většinou čistě o remixy. Ale pěkně všechno popořádku.
Otvírákem se stala předělávka "Home" od Photolab v čele se zpěvačkou Magdalenou Šalamounovou. S přivřeným okem by se dalo říct, že stylově jsou si obě skupiny velmi blízké. Oba spojuje citlivý, jemný projev a ten se projevil i na nové verzi "Domova". Právě tento cover zachytil náladu původní písně úplně nejlépe. Photolab si s ní pohráli a dodali jí éterický náboj. Asi nejpovedenější věc na albu. Druhou "Republic Of Move" si vzali na paškál Ecstasy Of Saint Theresa. Právě spolukoncertování s Republic Of Two, kdy si obě kapely zahrály navzájem naživo své skladby, dalo vzniknout myšlence remixového alba. Nevím, jestli to je tím, že styl EOST mě nikdy moc neoslovil, ale výsledek zní až příliš "profesorsky". Jako by tomu chyběla duše, která je naopak pro Jiřího Buriana a Mikoláše Růžičku typická. Na druhou stranu, po... číst dále
O smyslu remixových alb by se daly vést dlouhé diskuze. Přiznejme si, že většina předělaných kusů je mnohem slabší než originál, a často jsou tak remixy a covery i oprávněně opomíjené. Samozřejmě se najdou výjimky, kde se remixová verze nestane pouze bezmyšlenkovitou změtí útržků skladby původní a dodá naopak "drajv", případně tempo či sílu. Nebo může originál změnit k nepoznání. Ale k jádru věci: album předělávek Republic Of Two s názvem "United Flags" si projdeme pěkně skladbu po skladbě. V první polovině jsou songy pojaty spíše jako coververze, v té druhé jde většinou čistě o remixy. Ale pěkně všechno popořádku.
Otvírákem se stala předělávka "Home" od Photolab v čele se zpěvačkou Magdalenou Šalamounovou. S přivřeným okem by se dalo říct, že stylově jsou si obě skupiny velmi blízké. Oba spojuje citlivý, jemný projev a ten se projevil i na nové verzi "Domova". Právě tento cover zachytil náladu původní písně úplně nejlépe. Photolab si s ní pohráli a dodali jí éterický náboj. Asi nejpovedenější věc na albu. Druhou "Republic Of Move" si vzali na paškál Ecstasy Of Saint Theresa. Právě spolukoncertování s Republic Of Two, kdy si obě kapely zahrály navzájem naživo své skladby, dalo vzniknout myšlence remixového alba. Nevím, jestli to je tím, že styl EOST mě nikdy moc neoslovil, ale výsledek zní až příliš "profesorsky". Jako by tomu chyběla duše, která je naopak pro Jiřího Buriana a Mikoláše Růžičku typická. Na druhou stranu, po technické stránce je tento cover asi nejzdatnějším. Ostatně Muchow to ani jinak neumí. Chladné, bez emocí, sterilní. Stejně jako celé EOST. Věřím, že pro některé to ale bude vrchol alba. S "Gunshottape" se velmi zdatně poprali electropopoví novici z Prahy Luno. Citlivý projev zpěvačky Emy Brabcové krásně zapadá do hudby a po poslechu se sami sebe budete ptát, jak to bylo vlastně v originále. Charlie Straight píseň "Prisoners" předělali do podoby, jako by ji hráli odjakživa a patřila k nim od počátku kariéry.
Pro mě jedna z nejlepších skladeb na původním debutu dvojice byla "Pillow". Pomalá, intenzivní a hluboká oáza uprostřed kruté reality současnosti. Sám Burian ji víceméně nechal v původním kabátu a rozdíl není moc zásadní.
Pomyslnou druhou část "United Flags" startuje trojice Jock The Lock, Enemy a Juanita Juarez. Jock The Lock, kdybyste nevěděli, je jednočlenný dubstepový, alternativně elektronický projekt beatmakera Jaroslava Bednáře známého i za našimi hranicemi. Enemy, také u nás populární beatmaker, zase doposud spolupracoval hlavně s českou rapovou scénou. Svým dílem přispěli remixem "The Fish & The Boy", respektive "Legendary".
Juanita Juarez také není žádný nováček. Jeho album bylo dokonce před lety nominované na cenu Anděl a následně vytvořil oficiální remix například pro Tata Bojs, Skyline, Ecstasy Of Saint Theresa či Khoibu. "Sweet Alert" pokračuje ve stylu předchozích dvou přepracovaných nahrávek a je z nich ta nejpovedenější. Jak Kubatko, tak Dj Tvyks plují na stejné vlně, a budete se tak muset hodně snažit, abyste se v tom vůbec neztratili. V této fázi alba totiž začínají jednotlivé tracky splývat kvůli podobnému zpracování. Originály "The Fish & The Boy" a "Home" už ztrácejí jakýkoliv svůj původní tvar a zaujmou pouze zaryté fandy electro remixů.
Příjemné osvěžení nabízí Armin Effenberger z Cartonnage. Stejně jako ve své původní tvorbě se mu podařil skvělý electropopový výtvor na více než tuzemské úrovni. Jeden z pomyslných vrcholů alba. "Move" tu zní jako nějaká novinka od The Prodigy. Alternativní Dva, tak jak bývá u nich zvykem, se rozhodli být hodně odlišní. Podařilo se jim to v "All I Can Hear Is Gunshots" spíše tak napůl. Nic moc originálního se k mému zklamání nekoná. Poslední "Misunderstanding" od Formy není prakticky zajímavý ničím a slouží jen jako taková tečka nakonec.
A resumé? První půlka "United Flags" se skládá ze zajímavých coververzí, ze kterých nejvíce vyniká hned ta první. Není divu, že byla zvolena jako první singl na albu a byl k ní vytvořen i poloanimovaný, velmi povedený videoklip. Druhou půlku fanoušci Republic Of Two moc neocení a spíše než jim je určena zarytým fandům elektronické hudby, breakbeatů a remixům celkově. Jako zajímavost je "United Flags" v pořádku, ale vydávat to jako oficiální album prostě nějak moc nechápu. Pochybuju, že se dočká příznivějších reakcí od nadšených fandů debutu.
Komentáře