Rancid - Let The Dominoes Fall
Tracklist
- 1. "East Bay Night" Armstrong 2:05
- 2. "This Place" Armstrong, Frederiksen 1:03
- 3. "Up to No Good" (written by Rancid and Brett Gurewitz) Armstrong 2:40
- 4. "Last One to Die" Armstrong 2:23
- 5. "Disconnected" Armstrong,Frederiksen, Freeman 2:00
- 6. "I Ain't Worried" Armstrong, Frederiksen, Freeman 2:36
- 7. "Damnation" Armstrong 1:30
- 8. "New Orleans" Frederiksen 3:04
- 9. "Civilian Ways" Armstrong 4:11
- 10. "The Bravest Kids" Armstrong 1:36
- 11. "Skull City" Armstrong 2:51
- 12. "LA River" Freeman 2:35
- 13. "Lulu" Armstrong 2:11
- 14. "Dominoes Fall" Armstrong 2:43
- 15. "Liberty and Freedom" Armstrong 2:45
- 16. "You Want It, You Got It" Armstrong, Frederiksen, Freeman 1:36
- 17. "Locomotive" Armstrong 1:38
- 18. "That's Just the Way It Is Now" Armstrong 2:52
- 19. "The Highway" Armstrong 3:10
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Tak, jak se prodlužují pauzy mezi deskami Rancid (v tomto případě už šest let od minulého zářezu), zmenšuje se i možnost, že tahle kapela ještě něčím překvapí. Po ortodoxně syrovém eponymním albu z roku 2000 se na Indestructible vrátila k pestřejšímu švédskému stolu ve stylu clashovského žánrového menu a vypadá to, že u toho už zůstane. Ale dokud budou Rancid psát tak skvělé písně, jaké nám servírují na desce Let the Dominoes Fall, jsou podobné stesky irelevantní. Tim Armstrong a Lars Frederiksen totiž pro mě zůstávají punkovými songwritery číslo jedna. V jejich případě je písnička nadřazená žánru, přestože ten je u nich jasně daný.
Už potřetí usedl na producentskou sesli Brett Gurewitz, sound kapely tentokrát lehce přičísnul (kytarová kila jsou kompaktnější, ne tak sršatá jako dřív), ale její dravost, skladatelský talent a aranžérskou šikovnost to nijak nepřidusilo. Opět se tu střídají Jamajkou inspirované kousky (Up to No Good, na níž se Gurewitz autorsky podílel, I Ain't Worried, Liberty and Freedom, That's Just the Way It Is Now), krátké a nesmiřitelné knockouty (This Place, Damnation, The Bravest Kids, You Want It, You Got It), folkové výdechy (Civilian Ways, The Highway) i jednoznačné hitovky (Last One to Die, New Orleans) a většina z nich nepostrádá šikovné melodické, harmonické nebo instrumentální háčky, jimiž se vám zachytí v hlavě. Samozřejmě nic složitého, všechno jsou to prověřené rock'n'rollové idiomy, ale Rancid s nimi... číst dále
řadové album
2009
80 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře