Pumarosa - The Witch

Londýnská pětice Pumarosa se po loňské sérii singlů zakončené vydáním eponymního EP zapsala jako jedna z velkých nadějí pro letošní rok. Debutový dlouhohrající počin si vzal na starost producent Dan Carey, který si podle všeho oblíbil práci s ženskými vokály. K jeho sbírce, ve které se vyskytují taková jména jako Sia, Emilíana Torrini, Bat for Lashes, Chairlift nebo The Kills, nyní přibývá Pumarosa s frontwoman Isabel Munoz-Newsome. Právě na této divožence s hlasem připomínajícím Jehnny Beth ze Savages celá kapela stojí a padá.

Ženskost jako téma se prolíná celým albem. Munoz-Newsome vypráví příběhy o tančících kněžkách a čarodějnicích jako symbolech femin, které balancují na hraně outsiderství. Tomu odpovídá i nálada, místy kontemplativně temná, jindy meditativní či snová. Hned moment, kdy se ozve první akcentovaný kytarový akord v úvodní Dragonfly, magneticky vtahuje do mixu indie rocku a dream popu. Následující Honey je jedním ze singlů, které desce předcházely, a jde o hit na první dobrou. Chytlavost refrénu přechází v mantrické vyvrcholení a outro písně. Jak je v dalším průběhu desky patrné, tento prvek Pumarosa hojně využívá a má ho propracovaný k dokonalosti. Dlouhá finále jsou pak příčinou celkově delší stopáže jednotlivých písní, jak se ukazuje třeba v dalším singlu Priestess, sedm a půl minuty repetitivně hypnotického groovu má tendenci usazovat se v bocích. Snad jediným zakopnutím v rámci alba je nezajímavý generický pop rock letně festivalového ražení v písni My Gruesome Loving Friend. To je ale napraveno trojicí následujících skladeb představujících uklidnění před blížícím se koncem alba v podobě experimentální Snake. Statut velké naděje byl potvrzen.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #75-6.