Nils Frahm - All Melody

Když se ohlédneme za posledními léty, je až k neuvěření, co vše Nils Frahm stihl. Stále se posouvá kupředu a rád zabředne do hudebních vod pro něj ne zcela typických. Díky tomu mohly vzniknout spolupráce s Ólafurem Arnaldsem, F.S. Blummem, Nonkeen nebo Woodkidem. Vedle toho v plné míře stojí za vznikem Piano Day a dva uplynulé roky věnoval přestavbě legendárního studia Saal 3 v berlínském Funkhausu, kde aktuálně sídlí jeho zvuková laboratoř. Předvojem nového vlastního materiálu se před nedávnem stala dvojice kompozic "All Melody" a "#2". Pokud však znáte jeho živák "Spaces", výše zmíněné "Solo" nebo soundtrack k filmu "Victoria", můžete zhruba tušit, co očekávat.

"All Melody" překvapí i velkým množstvím hostů, kteří do procesu nahrávání zasáhli nemalou měrou. Violoncellistka Anne Müller je již stará známá, s kterou Nils natočil i společnou desku "7fingers", nově tu však je smíšený sbor Shards, bubeník Tatu Rönkkö, trumpetista Richard Koch nebo hráč na marimbu Sven Kacirek. Díky tomu pak třeba může track "Human Range" znít jako soudobý remix jazzových variací Milese Davise. Frahm zde výtečně buduje atmosféru, patrný je převažující stín melancholie a jakéhosi zamyšlení. Převažuje zde tak ambientní hloubání, dojde ale i na dramatičtější momenty, které směřují k již zmíněné dvojici "All Melody" a "#2". V nich se i sám autor nejvíce ohlíží ke svým začátkům experimentování s elektronikou - titulní skladba je téměř techno variací na prvky, které v tvorbě Nilse již známe.

Na celkem rozmáchlé ploše bezmála čtyřiasedmdesáti minut se Nils Frahm noří do sonických struktur, v náznacích vzdává hold velikánům, jakými bezesporu jsou Tangerine Dream. V tomto ranku funguje samotný úvod v podobě "The Whole Universe Wants To Be Touched" a "Sunson", kdy vedle repetice melodických elementů do popředí vystupují vokální harmonie - lidský hlas zde figuruje jako další nástroj pro vyobrazení zvukomaleb do posledního detailu. Nové studio pomohlo Frahmovi naplno využít jeho sbírku nástrojů a provést technologický upgrade k plné zvukové paletě dle jeho představ. "Kaleidoscope" je loudavě hybná dohra ke vznešené "Momentum", "Fundamental Values" navazuje na "Human Range", jen zde prim hrají klavírní linie.

Tradičněji zní lehce hymnická "My Friend The Forest", která potvrzuje, jaký je Nils klavírní virtuos schopný pracovat s minimem prostředků (skladba "Screws" byla postavena na kompozicích pro devět prstů, desátý měl v době natáčení Nils zlomený). Akustikou voní "Forever Changeless". Závěrečná "Harm Hymn" pak dekóduje celý odkaz desky "All Melody" - táhlé tóny na harmonium klenutě uzavírají celou tuto zvukovou výpravu, v které je nemálo improvizačních momentů v kontrastu se stavbou precizně zkomponovaných skladeb či klavírních variací, které, zdá se, vždy budou nosnou konstrukcí v tvůrčím universu Nilse Frahma.

"All Melody" je nahrávka mnoha rovin. Přestože si drží spíše pomalejší tempo a melancholické spojnice nálad, dokáže udržet pozornost po celou dobu. Akustika v kontrastu s elektronikou, cinematický střih a minimalistické prostředky posouvají Nilse Frahma dále. Zastánci čistě klavírních kompozic se však budou zřejmě cítit méně uspokojeně, místy jim tento kolos může znít monotónně. "All Melody" totiž vyžaduje trpělivost a chuť věnovat poslechu více času a pozornosti. Bude stát za to sledovat, jak se s tímto Nils popasuje na téměř vyprodaném pražském koncertu ve Velkém sále pražské Lucerny, kam v rámci turné k desce zavítá v pondělí 23. dubna.