Metallica - St. Anger
Tracklist
- 01. Frantic (5:50)
- 02. St. Anger (7:21)
- 03. Some Kind of Monster (8:25)
- 04. Dirty Window (5:24)
- 05. Invisible Kid (8:30)
- 06. My World (5:45)
- 07. Shoot Me Again (7:10)
- 08. Sweet Amber (5:27)
- 09. The Unnamed Feeling (7:08)
- 10. Purify (5:13)
- 11. All Within My Hands (8:48)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Album St.Anger, které velkou část fanoušků vyděsilo, ne-li přímo znechutilo, je podle mého názoru plodem krize středního věku. Dobře zavedená kapela s multiplatinovými prodeji se snaží světu dokázat, že jí důchodky nesluší, že je stále provokující, mladá a neklidná. Od své thrashové i písňové minulosti se tu snaží odstřihnout jak nejvíc to jde, nezříká se inspirace u mladších kolegů (vliv System Of A Down je místy zřetelný), ale první, co udeří do slechů je zvuk. Garážový, surový, se zvláštně zahuhlanými kytarami, ale přitom sveřepě dynamický především díky plechovému dunění Ulrichových bicích, které zvučil úplně jinak než v minulosti. Přiznám se, že ten neučesaný rachot se mi narozdíl od mnoha otrávených vyznavačů staré dobré Metalliky dost zamlouvá, je pro mě znamením odhodlání zase jednou to všem natřít, kopnout do dveří jako zamlada bez ohledu na očekávání fans a taky mi jednoduše šmakuje. Jenže ne pořád.
Metallica jakoby spadla do podobné pasti jako na ...and Justice for All, kde se málem uriffovala k smrti, zatímco tady pěchuje do každé písně co nejvíc změn a zvratů, takže jejich struktura připomíná rozbité zrcadlo. Nějakou dobu to skvěle funguje, ale v závěru už každá další Ulrichova rána zatlouká hřebíček mého hodnocení o chlup níž. V mém případě tedy není problémem stylová proměna ani zvuk, ale stopáž. Jako posluchač se stávám obětí nutkání kapely zavděčit se natěšeným příznivcům, narvat po... číst dále
řadové album
2003
70 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
12.01.2024 - 9:08 | David Bátor
Lidé, kterým se toto líbí
Tohle album jsem dostal jako vánoční dárek. A je to asi nejvíce kritizované album Metallicy. Ale pro mě je zajímavé. Jiné. Šílené. Nasrané. Ale taky velmi melodické. Což některým kritikům asi uniklo. A když si uvědomím, že v té době možná mohla Metallica úplně skončit, tak se nedivím, že je takové jaké je. Řekl bych, že je to výborné album pro ventilaci lidského vzteku a veškeré negativní energie. Po poslechu tohoto alba zůstane člověk dokonalé prázdný. Takže album působí i léčebně a terapeuticky. Což je fajn.
05.06.2020 - 10:12 | Meca76
Znovuzrodená Metallica sa na St.Anger poriadne vyšantila. Hrozný zvuk,plechové bicie,žiadne sóla,len surové riffy a beštiálny spev ,no hrôza. V tej dobe som tento album donekonečna počúval a vstrebával ten Hetfieldov hnev aj do seba. Ta nasranosť sa čiastočne prejavovala aj u mňa. Dnes ma paradoxne tento počin už 17 rokov a ja ho počúvam len sporadicky, alebo výnimočne. U mňa jednoznačne vyhráva titulná pieseň a Some kind of monster. Dobré sú aj Frantic, Sweet amber či The unnamed feeling. Ostaté len priemerné ,uťahané a zbytočné dlhé - 54%
18.07.2019 - 20:20 | Jack Bauer
Tomuto albu jsem i přes velikou snahu několikerého poslouchání dosud nepřišel na chuť. Samé divné bicí, nemelodické, uřvané, spousta hluchých míst. Velké zklamání.
21.02.2012 - 11:11 | V.Silver
Suprové riffy rozmělněné do neúnosně dlouhé stopáže, dementního zvuku a s hluchými místy, kde (údajně) měla být sóla. Nepovedené album, povedený marketingový tah.
05.01.2012 - 22:33 | ScreamJay
Před "Lulu" jasně nejnenáviděnejší a nejparodovanější Metallica. Ale copak chcete thrashem ještě v novým tisíciletí někoho překvapit? Osmdesátky jsou dávno pryč, staromilský kouzlo mizí, vrásek naopak přibývá, hemživosti ubývá. Hlavně v zahraničí se uživatelé databází, posluchači předbíhají, kterak dát najevo jak moc "St. Anger" nesnáší (označováním žánru alba jako nu-metal počínaje), ale pro mě samotného to taková impotence není. Jasně, šílená stopáž, divný zvuk, ale když vezmu v potaz, že Metallicu od devadesátek drží vlastně jen jméno a melodie, to všechno tu je. Divně, ale je.