Mahala Raï Banda - Ghetto Blasters

Esence balkánského temperamentu, vývar z těch nejlepších cikánských ingrediencí, energetická bomba. I nadále to platí především o koncertech Mahala Raï Bandy, ale ani při poslechu jejich druhé studiové konzervy nepřijde tanečních rejů dychtivý posluchač zkrátka. Z party, která nahrávala první desku zůstala v nové sestavě sotva polovina, zato se soubor rozšířil na celkem třináct členů plus hosty a tyhle personální rošády mu šly evidentně k duhu. Povyrostl na všech frontách: má víc energie, aranžérské výzdoby, stylové rozmáchlosti.

Jestliže starší kolegové Taraf de Haïdouks a Fanfare Ciocârlia reprezentují především tradice svých regionů, Mahala Raï Banda, jejíž členové se rekrutují z obou vesnických základen zmíněných veteránů (tedy Clejani, resp. Zece Prajini), eklekticky spojuje jak odkaz vesnických muzikantů lautari, tak i z osmanských pochodových kapel vzešlé dechařské běsnění, a tenhle mix ještě omlazuje prvky popu a bezedné náruče world music. Na albu Ghetto Blasters tak můžeme slyšet typický romský scat (Nu Mai Beau), efektní pop (Zabrakadabra, Ding Deng Dong), turecké příchutě (Avante me Fante) nebo katalánskou rumbu (Solo Para Ti s expresivním, zakouřeným hlasem hostujícího Jonyho Ilieva). Jestliže se v Ding Deng Dong - snad mimoděk - kapela otře i o ska, v následující Balkan Reggae už se k jamajské inspiraci hrdě hlásí samotným titulem.

Ke svému hitovému rezervoáru z prvního alba přidává další strhující čísla: Tu Romnie, v níž hostuje zpěvák Dan Armeanca známý i z desek Fanfare Ciocârlia, Zabrakadabra, Zuki Zuki a další. Stejným dílem se tu odráží vášnivé nasazení i schopnost vyšperkovat písně oživujícími detaily a mistrovské zvládnutí nástrojů. Kapelník Aurel Ionita se tak o další krůček přiblížil ideálu současné panbalkánské muziky, spojující tradici s modernou, vesnici s městem a zábavu s virtuozitou.