Květoslav Dolejší
Co vypadá jako rafinovaně zvolený pseudonym je zcela regulérní občanské jméno jednoho z obyvatelů vesničky Skalsko na Mladoboleslavsku. Kytaru vzal Květoslav Dolejší do ruky během základní vojenské služby, kde se mimochodem potkal také s Danem Šatrou, pozdějším kytaristou Tom Is My Sugar a Point. Po návratu z vojny začal s nahráváním vlastních svérázných písniček, nejprve na obyčejný kazeťák, později už technikou klasického vrstvení nástrojů do čtyřstopého Tascamu. Jako kytarista se ještě mihnul sestavou Suicide Machine, zhruba ve stejné době, v roce 1994, byla venku také jeho první demokazeta Zamarazalina.
Věhlas mu ale přineslo až o pěkných pár let později, během podzimu 2002 rozšířené a dodnes nepřekonané cédéčko "Zapalte koně", které vzbudilo zejména v komunitě okolo labelu Silver Rocket hotové pozdvižení. Šeptandou lavinovitě šířená zvěst o nezařaditelném zjevu, spojujícím punkovou živočištnost, pixiesovské melodie, metalové výstřelky a ulítlé texty, Slávkovi vynesla velký profilový článek mu věnoval i týdeník Respekt. Vedle ojedinělých koncertů s kapelou Ben Turpin se po čase objevilo další cédéčko Kill Your Child, obě pak vyšly později souhrnně pod názvem KD103 na značce Sopel.
V té době Květoslav se tu a tam sporadicky zjevoval, občas i po boku s divočejších experimentálnějších elektroniků, pod svým novým alter egem Concorde Crash. V tom pro změnu osedlal baskytaru a z "robotka" si pouštěl přednatočené podklady, ve kterých mezi "jungledeathmetalem", industriálními rytmy a synťákovými zvuky hřměl Hitler, Krakonoš nebo znělky z reklam. Poté se vrátil opět s písničkovým programem, který vyšel v podobě desky Trupec. I když jeho poslech může vzbudit určité rozpaky, nic to nemění na jeho výlučném postavení: pro většinu bude neposlouchatelným diletantem, případně úsměvnou hudební kuriozitou, pro hrstku zasvěcených zůstane kultovní postavou a ryzím originálem. A tak je to v pořádku.