Karel Plíhal - Nebe počká

Nebe počká

Tracklist

  • Děvče mi usnulo (1:47)
  • Bázlivá (1:40)
  • Trochu v hlavě mám (2:45)
  • Miss Otis lituje (3:00)
  • Já vrátím se zpátky (2:04)
  • Sedávám na domovních schodech (2:18)
  • Mám křivej nos (1:10)
  • Odcházím z domova (3:50)
  • Harfy v nebi (2:07)
  • Železniční most (2:55)
  • Peníze z nebe (2:40)
  • Pomalu plyne proud (2:16)
  • Odjakživa mne to vábí (2:18)
  • Blues o žízni (2:35)
  • Deštivý den (1:44)
  • Imperial blues (2:23)
  • Švadlenka (1:56)
  • Mrtvý vrabec (3:20)
  • Starý muž (2:00)
  • Kučeravý listonoš (3:02)
  • Černá kára (2:42)
  • Diga Diga Do (2:04)
  • Nebe počká (3:16)

Průměr hodnocení

78.75 %
8 1 10 16
Vaše hodnocení: žádné

Poslední hodnocení

80 %
90 %

70 %
80 %

90 %
80 %

80 %
100 %

80 %
70 %

ladce nostalgická atmosféra 30. a 40. let dýchá z téhle desky. Přestože se tu Karel Plíhal autorsky realizuje jen v jediném drobném popěvku, který celou kolekci stylově otevírá, jeho vklad je těžko docenitelný. Však si taky se splněním svého dlouholetého snu dal načas. Aranžmá a interpretaci dávných jazzových šlágrů otextovaných Josefem Kainarem dlouho láskyplně brousil a cizeloval, a přesto to všechno nakonec zní přirozeně, lehounce, jako před chvílí vymyšlené.

Kainarovy texty mají k Plíhalově poetice blízko, i když samozřejmě propast let jejich slovník trochu odlišuje. Společnou mají hravost, rozpustilost (Plíhal ale bývá přece jen poťouchlejší), ale i hořkosladký bluesový splín. Někdy se dostáváme i do chmurnějších nálad (Miss Otis lituje, Imperial blues), které se v Plíhalově vlastní tvorbě nevyskytují, ale i ty dokázal skvěle vystihnout a podat.

Aranže jsou maximálně úsporné - vlastně jen kytara, akustická i elektrická - , ale co všechno na ní Píhal zahraje aniž by zastiňoval text coby zásadní sdělení! Jazzové synkopování má dokonale zmáknuté, umí odstínit různé nálady, stáhnout se do pozadí i vyšít skvostné minisólíčko bez jediné noty navíc, bez zbytečných exhibicí. Ani jako zpěvák se nemá za co stydět, dokonce si myslím, že tu byl na sebe ještě přísnější, než na svých autorských nahrávkách, kde neartikuluje vždycky takhle zodpovědně (ne, že by to někdy vadilo).

Hosté jsou jen dva. Peter Binder je tím méně... číst dále

Autor:

Vydavatelství: Monitor  

Typ alba: řadové album

Rok vydání: 2004

Hodnocení autora: 80 %


Komentáře

17.09.2017 - 18:34  |  poutnik

Je to zvláštní, ale ani Plíhal, ani Kainar nejsou důvodem, proč mám tuhle desku rád. Je jím úžasná Zuzana Navarová, a pokaždé, když se ozve její hlas, říkám si, jak nenahraditelná je to ztráta.

Audiotéka

line

na xplaylistu najdete

line

126341 alb

27262 kapel

13559 komentářů

4240 recenzí

12003 uživatelů

Recenze

line

Luck and Strange 80 %

David Gilmour - Luck and Strange

Ve světle všemi směry propíraných reunionů Oasis a Linkin Park začalo po sítích kolovat meme, které si z návratu obou kapel utahuje v...

Fault Lines² 90 %

IAMX - Fault Lines²

"Tato alba popisují nesmírně důležité období sebepoznávání. Působí nejbrutálněji ze všeho, co jsem vytvořil. Jak zapadám do světa,...

Romance 90 %

Fontaines D.C. - Romance

Když se před deseti lety Fontaines D.C. dali dohromady, nikdo ještě netušil, snad ani oni sami, kam je osud zavede. Členy kapely už od samého...

Wake Up the Wicked 80 %

Powerwolf - Wake Up the Wicked

Powerwolf společně se svými švédskými kolegy Sabaton dál vládnou současné melodické metalové scéně a nadšení svých fanoušků...

Díky, včely 80 %

Kvietah - Díky, včely

Kvietah ale nepatří do rodu kriticky tepajících a sekajících písničkářů. Mnohem bližší je jí básnická citlivost a schopnost...

Mankind In Vitro 70 %

The Split - Mankind In Vitro

The Split stojí Zdeněk Čepička, toho času bubeník Forgotten Silence nebo exčlen Postcards From Arkham, a kytarista Míra Řezníček ze Split...

line
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace