Kamelot (CZ) - Platinum Collection

I když folk a country patří už dlouhá léta mezi mé oblíbené žánry, Kamelot mě pořád obcházel. Jasně, největší hity kapely nešlo minout, "Zachraňte koně", "Honolulu" či "Země antilop" mi jsou dávno dobře známy. K tomu, abych se do jejich tvorby zaposlouchal pořádně, mě však přinutil až tento výběr.

Kamelot jich za dobu svého více jak tři desetiletí trvajícího aktivního působení na tuzemské scéně vydal už několik. Tento je oproti jiným seřazen na tři tematická alba. První, trampské, otevírá zbrusu nová verze jednoho z největších hitů skupiny "Psáno na březové kůře". Hned třetí skladba ukazuje na první silnou stránku tvorby formace - silné duety. Na trojdisku je jich k nalezení několik, společnost v nich Horkému dělají Věra Martinová, Pavlína Jíšová, Ladislav Kerndl, Wabi Daněk, Ilona Csáková či Blanka Šrůmová a hlasově k sobě bez výjimky náramně ladí.

Právě Horký umí jakožto autor napsat chytlavé rytmičtější i pomalejší věci, na prvním disku mě však nejvíc za srdce berou právě ty rozvláčnější. "Zlatá ryba" je toho zářným příkladem. Je také dobře, že Horký si místo u mikrofonu neuzurpuje pouze pro sebe, ale nechává si pěvecky vypomoci od Viktora Porkristla i Karla Macálky. Z výše uvedeného je také patrné, že se Kamelot nebojí ani ženského elementu, který na výrazu kapely dodává plnokrevnosti a svěžesti.

Ani vlivy jiných hudebních stylů zde nejsou opomenuty. Horký se nikdy neorientoval čistě na jeden hudební styl a vlivy blues, jazzu, rocku a u písně "Valerie" i popu jsou patrné. Ve skladbě "Pozor tunel" zní jeho hlas tak sytě a naléhavě, že kdyby byla píseň s anglickým textem, skoro byste hádali, že za mikrofonem stojí Chris Rea. Tyto songy rozhodně neuspí, texty donutí poslouchat, protože jsou prodchnuty životem a zkušenostmi během něj nasbíranými.

Další dva disky pokračují v nastoupeném trendu. Není zde prostor pro vatu, balast, kterého je dnes všude mraky. A tak věci, co by se daly tomuto trojdisku vytknout, jsou v podstatě jen dvě: pro výběr zbytečně krátké stopáže jednotlivých cédéček a informační strohost bookletu. Člověk, který se chce o kapele a jednotlivých písních dozvědět víc, si může pomoci jen internetem, a to je škoda.

"Koncem sedmdesátých let mě navštívila paní Touha," píše v bookletu Roman Horký a pokračuje: "Tehdy mi zašeptala do ucha a řekla: Skládej hudbu, piš slova a dělej jimi lidem radost. Byl jsem tovaryš, kterému dala na stůl nepopsaný list. Má ještě dvě sestry Vůli a Píli. Touha, Vůle a Píle mají nevlastního bratra. Jmenuje se Úspěch. Ten je krásný, voňavý a sebestředný. Ve skutečnosti je to však smrdutý keř, který chodí poslední a první odchází. Celé této i vlastní rodině děkuji za léta strávená smysluplně." A my můžeme děkovat za písničky s líbivými, ale nepodbízivými melodiemi a texty plné neomšelých obratů a básnických obrazů, které donutí přemýšlet.

Šestnáct studiových alb, šest výběrových, statisíce prodaných alb, folkový hit desetiletí "Zachraňte koně". Neskutečná muzikálnost, charakter, otevřenost fúzím s dalšími styly, schopnost vkusně přimíchat i hudební a žánrové ingredience zdánlivě nesouvisející s ryzím folkem, to vše zdobí kariéru této brněnské kapely. Pokud máte rádi folk, věnujte této skupině pozornost. Nedělejte stejnou chybu jako dosud já...