Čtyřiatřicetiletý Jón Þór Birgisson je jedním z těch umělců, kteří vyčnívají jaksi více. Některým se právě vybavila jeho šilhavější očka, té většině snad jeho schopnosti, hudební i umělecká opravdovost či osobitý odkaz, stopy, které jsou jeho díla schopna v některých posluchačích zanechat. První sólová deska Jónsiho vznikala již vloni v létě.
Brzkému vydání desky formálně napomohlo hned v lednu oficiální oznámení hiatusu neboli neohraničené přestávky v působení kapely Sigur Rós, aby se někteří členové tohoto uskupení mohli individuálně hudebně rozvíjet a ti ostatní trávit více času s rodinami.
Pilotní singl "Go Do" napověděl, jak by deska mohla znít, a kupodivu posluchače neobelhal. Příjemným překvapením může být skočné tempo a švih většiny elementů "Go". Posluchač je okamžitě pozřen pestře květnatými instrumentacemi, určitým způsobem sigurovitými, nýbrž s dominujícími flétničkami i klarinety, a hromadou samplů, ozvěn a efektů. Milým zpestřením těchto popových písniček je i celá řada nápaditých prvků, vyberme například samplované dupoty, třískoty a rachoty, které v kombinaci s četnými perkusemi ubírají prodejnějšímu technickému výrazu a tříští standardní popový mastering. Velice rafinovaná a současná postprodukce pracuje vkusně elektronicky s Jónsiho notorickým hlasovým materiálem a ve výsledku mu generuje novou hudební image a z nahrávky vytváří ryzí a hodnotný artefakt.
Jako jedna z mála... číst dále
Čtyřiatřicetiletý Jón Þór Birgisson je jedním z těch umělců, kteří vyčnívají jaksi více. Některým se právě vybavila jeho šilhavější očka, té většině snad jeho schopnosti, hudební i umělecká opravdovost či osobitý odkaz, stopy, které jsou jeho díla schopna v některých posluchačích zanechat. První sólová deska Jónsiho vznikala již vloni v létě.
Brzkému vydání desky formálně napomohlo hned v lednu oficiální oznámení hiatusu neboli neohraničené přestávky v působení kapely Sigur Rós, aby se někteří členové tohoto uskupení mohli individuálně hudebně rozvíjet a ti ostatní trávit více času s rodinami.
Pilotní singl "Go Do" napověděl, jak by deska mohla znít, a kupodivu posluchače neobelhal. Příjemným překvapením může být skočné tempo a švih většiny elementů "Go". Posluchač je okamžitě pozřen pestře květnatými instrumentacemi, určitým způsobem sigurovitými, nýbrž s dominujícími flétničkami i klarinety, a hromadou samplů, ozvěn a efektů. Milým zpestřením těchto popových písniček je i celá řada nápaditých prvků, vyberme například samplované dupoty, třískoty a rachoty, které v kombinaci s četnými perkusemi ubírají prodejnějšímu technickému výrazu a tříští standardní popový mastering. Velice rafinovaná a současná postprodukce pracuje vkusně elektronicky s Jónsiho notorickým hlasovým materiálem a ve výsledku mu generuje novou hudební image a z nahrávky vytváří ryzí a hodnotný artefakt.
Jako jedna z mála vytknutelných skutečností může být brán Jónsiho specifický islandský akcent v angličtině. Ten je sice vrstvenými vokály šikovně maskován, ubírá ale na srozumitelnosti. Věřme ale, že je to postprodukční záměr a nikoliv chyba. Mezi nejzdařilejší kusy desky patří optimismem sršící písně "Animal Arithmetic" či "Boy Lilikoi", kterou si po registraci na oficiálních stránkách Jónsiho mohl zdarma stáhnout kdokoliv v předstihu. Dva zmíněné harmonicky poetické kusy brzy převálcují svou energií i dojmy z pilotního "Go Do". Melancholičtější uši bezpochyby potěší například "Sinking Friendships" nebo závěrečný, mrazivě vláčný "Hengilás".
Sluší se podotknout, že se nejedná o tuctovou nahrávku a může si hledat posluchače o něco hůře. "Go" je možné vnímat jako smyslný krok, veliký skok vpřed v Jónsiho hudební evoluci. Troufám si tvrdit, že po vícenásobném poslechu desky nebude předchozí věta znít jako hloupé klišé. Nejspíše jí i uvěříte.
16.08.2012 - 14:19 | blixadovan
Není to tak utahané jako jsou některé desky Sigur Rós. I v létě dokáže navodit příjemně mrazivou atmosféru a přitom nenudit.
24.05.2012 - 22:03 | Sydian
Sigur Ros jsem nikdy nijak zvlášť nepřišel na chuť, ale Jónsiho sólovka mě fakt nadchla. Moc hezký album.