Jaromír Nohavica - Poruba
Tracklist
- 1. Poruba
- 2. Kdo z nás
- 3. Lžou mi do očí
- 4. Velká tma
- 5. Himaláje
- 6. Sako ze sametu
- 7. Černá jáma
- 8. Natašo
- 9. lásko má
- 10. Nájezdníci
- 11. Tři rohy penalta
- 12. Raz dva tři
- 13. Empire state
- 14. Napořád
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Zatímco úvodní píseň "Poruba" může hudebním podkladem leckterého posluchače překvapit, zbytek novinky se nese v tradičním duchu bardovy tvorby s klidným, málokdy výbojným vokálem, harmonikou či klavírem. Titulní píseň vyčnívá, ať už oním až rádiovým podkladem, tak i přímým osobním vzpomínáním na autorovo mládí, které prožil právě v ostravské lokalitě zvané Poruba. V textu provází svého posluchače životem a střípky vzpomínek, kterého ho s rodným místem pojí. Vše podává s láskou, něhou a nezpochybnitelnou přesvědčivostí.
Do minulosti se písničkář vrací i v písni "Sako ze sametu", kde jak název napovídá, se vrací do revoluční doby. O politiku se tu ale neopírá, spíš si pohrává s atmosférou naděje a jedinečností okamžiku. Třetí exkurzí do minulosti je odlehčenější "Tři rohy penalta", kde Nohavica úsměvně porovnává současný profesionální fotbal s tím, který hrával na hřišti jako dítě. Znovu tu dokazuje, s jakou obdivuhodnou schopností umí skrze zdánlivě jednoduchý text přenést posluchače do požadovaného prostředí a doby.
Jak už to u písničkářů bývá i Nohavica má své odpůrce, kterým oponuje prostřednictvím své nejsilnější zbraně, a to písní. Ve skladbě "Lžou mi do očí" je slyšet jistá hořkost, pramenící zřejmě z některých útoků na jeho osobu. Podobně může vyznít i jeden z nejvýraznějších momentů nahrávky, "Nájezdníci", kde se pouští do glosování současné společenské (uprchlické)... číst dále
řadové album
2017
80 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
02.01.2018 - 9:41 | vishnar
Asi už mám to velké Nohavicovské období z sebou. Teď jsem si poslechl jeho nové album a zjistil jsem, že se příjemně poslouchá, ale už z něj nejsem tak nadšený jako tomu bylo kdysi. Chvíli mi trvalo, než jsem se do něj dostal - první tři písničky mě ničím nezaujaly, teprve od Velké tmy nastal zlom a začaly zajímavější skladby. Ať veselé nebo melancholické, Nohavica umí krásně pracovat s češtinou a to mu nikdo nevezme.
Nejlepší skladby: Velká tma, Himaláje, Tři rohy penalta, Raz dva tři.