George Ezra - Gold Rush Kid

George Ezry překvapí, je, jak jsou ty písničky krátké. Dobře známá pravda o tom, že song do rádia by neměl přesáhnout tři minuty a čtyřicet sekund, je tady porušena jen dvakrát. Jinak se ale někdejší nominant ankety BBC Sound Of 2014 drží stabilně kolem pouhých tří minut. A někdy je dokonce ještě stručnější.

Co to znamená? Že se sveřepě chce udržet na prvních příčkách hitparád a navázat na úspěch debutu "Wanted On Voyage" i dvojky "Staying At Tamara's". Fail nepřipadá v úvahu. Kdyby ale jeho kariéra skončila, nejspíš by s tím byl úplně v pohodě. Ostatně už dnes v rozhovorech přiznává, že na minulé šňůře měl chuť se vším seknout, jak to pro něj bylo vyčerpávající. To moc nejde dohromady s jeho přístupem k životu - pohodička, lehárko, žádný zbytečný stres. To je jeho. Nová deska ale vznikala trochu jinak.

"Pamatuju si, že jsem na minulém turné hrál na velkých festivalech, kde se lidi bavili a cítili se zkrátka volní. Hrál jsem docela melancholický set, ale na závěr jsem zahrál optimistickou 'Budapest' a lidi si začali lézt po ramenou a mávat rukama nad hlavou. Bylo to úžasné. Slezl jsem z pódia a došlo mi to: to je ono. Tohle chci. Musím složit víc skladeb, které si lidi zazpívají se mnou a budou se u toho dobře bavit," popsal.

A takhle nějak vznikl song "Anyone For You (Tiger Lily)". Písnička o tom, že můžeš být kýmkoliv, která je zároveň steskem po holce, která už je pryč. Letní hitovka, ve které je ta synchronizace textu, rytmu, beatů a melodie úžasná, stejně jako hlas, který ji doprovází. Instantní klasika.

Tím to ale nekončí, v podobném duchu se nese i "Green Green Grass", o jejímž vzniku bude devětadvacetiletý držitel Brit Award určitě zase vykládat na koncertech. Kdo jste ho už viděli naživo, určitě si pamatujete, že rád publiku sděluje, jak daná skladba vznikla.

"Byli jsme se dvěma kamarády na baru kdesi v Karibiku, pili jsme rum a pivo, když tu náhle začala být ta hudba až příliš hlasitá. Tak jsem se sebral a vyrazil místo toho do ulic. A viděl tam lidi, kteří slaví, vaří u toho jídlo, zkrátka ta atmosféra mě úplně pohltila. Tak se jich ptám, co slaví. A oni že dělají oslavu pro tři známé, kteří nedávno zemřeli. Přidal jsem se k nim a bylo to nádherné. A následně jsem napsal povznášející song o tom, že doufám, že až umřu, uspořádá se na mou počest taky večírek." Podobně bujará "Dance All Over Me" zase vznikla jako snaha složit poctu Dui Lipě, jíž je britský rodák velkým fanouškem.

Album ale tvořil jak jinak než v lockdownu, tentokrát ve svém bytě v Londýně. Žádná Tamara, žádná Barcelona jako minule. Dokonce ani žádná "Manilla", což je song o dalším městě, v němž zpěvák dosud nebyl a asi by byli jeho fanoušci zklamaní, kdyby se tradičního tématu měst písničkář někdy vzdal. "Žádné létání, děvenko, doma budeš," je poselství skladby, kterou doprovázejí dokonce čtyři kytary, což je víc, než kolik je aktuálně kytaristů v Ezrově kapele.

Hlavním spolupracovníkem se už podruhé stal Joel Pott, někdejší zpěvák skupiny Athlete, seznam všech hostujících muzikantů je ale daleko obsáhlejší, zájemci nechť mrknou na tetu wiki. Například v "In The Morning" můžete slyšet hrát na trombón Matta Bensona, muzikanta ze Severního Irska, který si v posledním refrénu i zazpíval.

Mimochodem, tahle píseň je o tom prvotním strachu z pandemie, kdy nikdo nevěděl nic a Ezra po pět dlouhých týdnů jen seděl ve svém bytě bez balkónu, zavřený sám a celé dny jen četl katastrofické titulky na internetu. Což byl ostatně základ pro dobrou půlku kolekce. Vychází z toho třeba i "Sweetest Human Being Alive", což je lovesong, do něhož se dle svých slov položil ještě více než do "Hold My Girl" z minulé studiovky. Jestli jste někdy hledali píseň pro svůj první svatební tanec, ale nechcete být prvoplánoví a dávat tam "Thinking Out Loud" Eda Sheerana, tak jste právě našli.

Textově je ale asi nejhodnotnějším kusem "Love Somebody Else", v němž autor zpívá o tom, jak si koupil starý mercedes a následně ho zapálil. Starší bratr písničkáře hrajícího pod pseudonymem Ten Tonnes ale není a nejspíš ani nechce být nějak geniální textař a skladatel. V jeho povaze je spíš životem proplouvat, chodit po horách a opékat tam buřty, zkrátka užívat si života, dokud je stále dobrý. Ostatně i proto se jeho letošní dílo jmenuje "Gold Rush Kid".

Přínos George Ezry hudební scéně tkví spíše v tom, že své relativně nekomplikované, líbivé písničky dobarvuje svým jedinečným basbarytonem. To díky němu ho v rádiu vždycky bezpečně poznáte. A je to právě hlas, který ty vesměs obyčejné popové songy posouvá na stupnici kvality výše. Proto pokud vás stále baví ho poslouchat, není nad čím váhat. Jak sám zpívá v závěrečné "The Sun Went Down", nic netrvá věčně, a to dobré i to špatné jednoho dne skončí. Tak buďme rádi, že ho tady ještě máme.]]>