Ten tvůrčí posun je pro Jureše Líšku a Noru Ibsenovou, ústřední dvojici Fallgrapp, jasně rozpoznatelný. Na debutu "Rieka" to byla velká autorská volnost, byť jí možná chyběly zkušenosti a technické vymoženosti. Přesto se albu dostalo zasloužené pozornosti. Při vzniku následné "V mhle" skupině podrážela nohy poněkud velká a přehnaná očekávání, jak ostatně sami autoři zpětně přiznali. A dnes, po dalších třech letech, tu máme "Ostrov". Na něm již tyto mouchy nejsou patrné, a v Líškově autorském rozhledu tedy může naplno panovat zvuková jistota. Máme tak před sebou malebnou, multifunkční nahrávku, jež čerpá z pevných základů - kombinace akustiky s elektronikou -, na nichž staví cit pro detail a nadhled v textech.
Důležitým elementem pro celou desku se stala práce Martina Majlo Štefánika, který je autorem veškerých smyčcových aranží. Ty nahrál Spectrum Quartett a do nálad "Ostrova" vlévají solidní dávku energie. Nechybějí rapové vsuvky Martina Matyse, a to už od úvodní písně "Smutnobiela", která je melodramatickou souhrou s Norou a jejím vokálem. A dojde i na výraznější rytmy, například v chytlavé "Keď padal sneh" anebo ve zvukově syrovější "Mĺkvy".
Titulní track je takovou spojnicí s dřívější tvorbou Fallgrapp, určitým předělem je pak jediná instrumentálka "Terracotta" (ta mimochodem jako jediná chybí na vinylové edici alba). V ní se i lidský hlas stává hudebním nástrojem, dalším z prvků pestrého kaleidoskopu nálad, který... číst dále
Ten tvůrčí posun je pro Jureše Líšku a Noru Ibsenovou, ústřední dvojici Fallgrapp, jasně rozpoznatelný. Na debutu "Rieka" to byla velká autorská volnost, byť jí možná chyběly zkušenosti a technické vymoženosti. Přesto se albu dostalo zasloužené pozornosti. Při vzniku následné "V mhle" skupině podrážela nohy poněkud velká a přehnaná očekávání, jak ostatně sami autoři zpětně přiznali. A dnes, po dalších třech letech, tu máme "Ostrov". Na něm již tyto mouchy nejsou patrné, a v Líškově autorském rozhledu tedy může naplno panovat zvuková jistota. Máme tak před sebou malebnou, multifunkční nahrávku, jež čerpá z pevných základů - kombinace akustiky s elektronikou -, na nichž staví cit pro detail a nadhled v textech.
Důležitým elementem pro celou desku se stala práce Martina Majlo Štefánika, který je autorem veškerých smyčcových aranží. Ty nahrál Spectrum Quartett a do nálad "Ostrova" vlévají solidní dávku energie. Nechybějí rapové vsuvky Martina Matyse, a to už od úvodní písně "Smutnobiela", která je melodramatickou souhrou s Norou a jejím vokálem. A dojde i na výraznější rytmy, například v chytlavé "Keď padal sneh" anebo ve zvukově syrovější "Mĺkvy".
Titulní track je takovou spojnicí s dřívější tvorbou Fallgrapp, určitým předělem je pak jediná instrumentálka "Terracotta" (ta mimochodem jako jediná chybí na vinylové edici alba). V ní se i lidský hlas stává hudebním nástrojem, dalším z prvků pestrého kaleidoskopu nálad, který balancuje na hraně obou polovin "Ostrova".
Ta první jako by se ohlížela za minulostí, za což mohou i melancholické texty (zmíněná "Smutnobiela" nebo emocionálně vypjatá "Môžeš prísť", které stavějí na charismatickém hlasu zpěvačky).
Druhá část pak více staví na kontrastech. Startuje ji "Mĺkvy", středobodem je však dvojskladba "Letí" / "Uletí" (na CD a LP je evidována jako jedna položka) pojednávající o životním cyklu od rozbřesku narození až po závěrečné spuštění opony v podobě smrti i následného posledního rozloučení. "Iba ďalej kráčam" se stala titulní melodií seriálu "Jenny", možná i proto kontinuitu alba trochu nabourává. Všechny právě odvyprávěné příběhy pak ukončuje závěrečná balada "V lístí".
Na textech se mimochodem podílela celkem pestrá skupina lidí. Kromě Nory, Jureše a Martina to byli třeba Katarzia nebo Lukáš Fila z kapely Korben Dallas. Dagmar Mišíková, jejich dlouholetá spolupracovnice, je autorkou veršů pro zmíněnou dvojici "Letí" a "Uletí", v níž se jí podařilo výborně popsat rovnováhu mezi smutkem a radostí. A TheCurlySimon (Simon Štubniak) se poprvé vrhl do rodné slovenštiny a do "Keď padal sneh" vtěsnal svůj typický styl a ryze mužský pohled na ztráty, které nás na životní cestě potkávají.
Jak již bylo řečeno, "Rieka", "V mhle" i "Ostrov" ukazují, jak Fallgrapp s každou novou deskou rostou. Stále mají zálibu v experimentování s elektronikou a akustikou i ve vrstvení jednotlivých ploch. Přesto je aktuální kolekce svým způsobem hudebně bohatší a dokáže promlouvat nejen svou skromnou, zadumanou intimitou, ale i temperamentními strukturami. Instrumentačně není nahrávce co vytknout, je to tak v mnoha ohledech nejucelenější položka v diskografii této formace.
15.04.2020 - 8:51 | Acid3P
Fallgrapp sa začali uberať popovou cestou, aj keď v najlepšom slova zmysle. Veľa songov je zameniteľných a ťažko rozpoznateľných, čo sa pred tým nestávalo často. Na druhej strane Kým padá sneh je ultimátna hitovka, Mĺkvy parádny surový zvuk, škoda že je to také krátke a Terracotta obligátne kvalitná klubovka. Fallgrapp má nastavenú latku enormne vysoko, ale žiaľ je badať čiastočná únava materiálu a opotrebovanie zvukovej knižnice.