Elbow - Little Fictions

Po poslední, tři roky staré desce "The Take Off and Landing of Everything" se v okolí Elbow udály různé změny. Jednak pozitivní, když se frontman Guy Garvey oženil. Na druhou stranu také negativní, jelikož se s kapelou po pětadvaceti letech rozešel bubeník Richard Jupp. Tím však vznikl jasný prostor pro změnu a výzvu udělat něco nového, něco jinak. A také že ano. I díky pomoci manchesterského The Hallé Orchestra jsou skladby postaveny na jiných nástrojích, než tomu bývalo v minulosti.

Leccos naznačily již singly "Magnificent (She Says)" a "Gentle Storm". Prim v nich hrají především smyčce, perkuse a piáno, elektrické kytary byly nahrazeny akustikou a celá hudba je poznamenaná životním štěstím, které momentálně frontman prožívá. S tím by rozhodně nesouhlasil Anthony Kiedis, který nedávno poznamenal, že jakmile se zbavíte veškerých trablů, od toho momentu nedokážete napsat dobré skladby a něco na té myšlence rozhodně je.

Naštěstí něco z té kapely přece jen zbylo, a tak i milostné písně jako "Magnificent (She Says)" a "All Disco" mají něco do sebe. Ve druhé zmíněné Garveyho doprovází dvojhlasné sbory, které skladbě dodávají na epičnosti a vytváří doslova magický moment. Mimo klasických témat, kterými Elbow vždy proplouvali, jsou tu nakousnutá i nová území jako například v "K2", kde se dotýkají brexitu ("I’m from a land with an island status / Makes us think everyone hates us").

Unikátní hlas Guye Garveyho se projeví v singlu "Gentle Storm", skladbě, která je postavena na africkém beatu a doplněna pouze jeho hlasem. Kytara se lehce objeví v "Trust The Sun", spolu s dráždivými bubny. Nejkratší nahrávka "Montparnasse" je zase stavěna pouze na vibrujícím piánu, které potěší uši každého posluchače. Nic se nerozjíždí ani v závěrečné "Kindling". Elbow jsou na celém albu hřející, klidní a naprosto přehlíží vše, co by jim mohlo vejít do cesty.

"Little Fictions" je tak přesně typ alba, které chcete slyšet v bolestných časech, nabízí naději, lásku, povzbuzení, ale pouze do té míry, než se opět dostanete do normálu, v tu chvíli se stane nesnesitelně optimistickým a příliš uklidňujícím. A možná ho již nikdy nevytáhnete zpět. Elbow se tak s touto deskou dostávají trochu do stagnace, a pokud na minulém albu bylo jasné, že se snaží najít svůj další směr, nyní se dočista ztratili.