Eggnoise byli na české scéně zajímavou, ale u širšího spektra posluchačů ne tolik známou kapelou. Svůj chytrý jazz-pop dovedli k dokonalosti na druhém albu "Albumen", opravdu výjimečné nahrávce. Od té doby uběhlo šest let, za něž se skupina skamarádila s Janem Hřebejkem, který jejich hudbu použil už v několika filmech.
I na "4" předvádějí oba Ondřejové (Galuška a Kopička) svou ryzí muzikálnost. Radost z tónů, sofistikovanější skladby odkojené jazzem, schopnost spojit se s prvotřídními muzikanty, jako je třeba Jaryn Janek nebo Lenka Dusilová. A ostatně i oni sami jsou technicky výborní hráči. Čtyřka je ale o něco přístupnější, popovější, méně závažná, než jsme byli zvyklí v minulosti. Což ale není na škodu.
Co ale vadí, jsou česky zpívané skladby. Zatímco v angličtině se autoři pohybují obratně, v češtině to často drhne, místy těžko přijímáte nepřirozené frázování ("Předělaný na houpacího koně z jedné strany na druhou jsem tam kde jsem."). A obecně - česky zpívané písničky jsou tu v podstatě do počtu. Nezachrání je ani jinak skvělá hostující Dusilka.
Vedle nich ale kapela exceluje ve fantastických písních jako "Anytime 8", kde se daří až dokonale propojit akustické nástroje s elektronickými. Ta skladba má náboj, který drží, ať si ji pustíte anytime. Druhým vrcholem desky je píseň "PAT", která nehraje na jednoduché líbivé melodie, ale nabízí velmi zajímavý dialog dvou světů. Je hravá, vzrušivá a zdravě... číst dále
Eggnoise byli na české scéně zajímavou, ale u širšího spektra posluchačů ne tolik známou kapelou. Svůj chytrý jazz-pop dovedli k dokonalosti na druhém albu "Albumen", opravdu výjimečné nahrávce. Od té doby uběhlo šest let, za něž se skupina skamarádila s Janem Hřebejkem, který jejich hudbu použil už v několika filmech.
I na "4" předvádějí oba Ondřejové (Galuška a Kopička) svou ryzí muzikálnost. Radost z tónů, sofistikovanější skladby odkojené jazzem, schopnost spojit se s prvotřídními muzikanty, jako je třeba Jaryn Janek nebo Lenka Dusilová. A ostatně i oni sami jsou technicky výborní hráči. Čtyřka je ale o něco přístupnější, popovější, méně závažná, než jsme byli zvyklí v minulosti. Což ale není na škodu.
Co ale vadí, jsou česky zpívané skladby. Zatímco v angličtině se autoři pohybují obratně, v češtině to často drhne, místy těžko přijímáte nepřirozené frázování ("Předělaný na houpacího koně z jedné strany na druhou jsem tam kde jsem."). A obecně - česky zpívané písničky jsou tu v podstatě do počtu. Nezachrání je ani jinak skvělá hostující Dusilka.
Vedle nich ale kapela exceluje ve fantastických písních jako "Anytime 8", kde se daří až dokonale propojit akustické nástroje s elektronickými. Ta skladba má náboj, který drží, ať si ji pustíte anytime. Druhým vrcholem desky je píseň "PAT", která nehraje na jednoduché líbivé melodie, ale nabízí velmi zajímavý dialog dvou světů. Je hravá, vzrušivá a zdravě experimentální.
Většina alba ale směřuje spíš do bezstarostných popovějších vod, což ale vůbec nevadí. Díky tomu je aktuální deska pestřejší než ty ostatní. A je fajn, že se Ondřejům daří napsat chytlavé melodie, ale nepodbízet se s nimi. Užívají si radosti z pestrobarevného hudebního vnímání a propojují alternativnější místa s jazzem i popem, který by klidně snesla i naše rádia.
Čtyřka, která sice nedosahuje kvalit "Albumenu", by tak mohla konečně dostat Eggnoise mezi lidi. Díky česky zpívaným písním a propojení s filmem, i díky své celkové přístupnosti. Jde o desku, která se poslouchá fakt příjemně, ať už chcete poslouchat hudbu, nebo jen dodat příjemnou kulisu k jakékoliv činnosti.
Komentáře