80 %
Bratři - Escape
Bratři totiž zjevně nechtěli zcela kopírovat předchozí formáty tvůrčích přístupů z dřívějška. Zvukový design postupně zaměřili...
80 %
ABBA - The First Fifty Years (4LP)
Abby třicet osm písní. Skalní fanoušci jistě brzy odhalí podobnost nikoli čistě náhodnou s kompilací "The First Ten Years", která vyšla...
90 %
Mirek Kemel - Mordyjé
Mirek Kemel natočil tři autorská alba se svou kapelou, v níž mimo jiné působí i herec Vladimír Javorský (ten sólově vydal podařený...
70 %
Pixies - The Night the Zombies Came
Zdá se, že rockoví veteráni Pixies mají na vyhledávání talentovaných basistek opravdu čich. Po Kim Deal, která se vydala na sólovou...
80 %
Dežo Ursiny - Let’s Make A Summer
The Beatmen a The Soulmen, respektive The New Soulmen, ve které se druhá z těchto formací krátce před rozpadem proměnila, se věnuje u labelu...
02.03.2017 - 15:49 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Další ze vzpomínek na úžasný rok 1996. Po přečtení recenze na čtyřicetiminutovou deathmetalovou skladbu začalo horečné shánění - nakonec se mi podařilo sehnat originální kazetu. A začalo velké objevování.
Člověk by si možná myslel, že když má před sebou takový epický kus metalu, začne se nějakým intrem nebo něčím pozvolnějším. Tady se ovšem začne pěkně zostra skvělým ústředním riffem (rovnou začne i zpěvová linka) - ten se proplétá celou skladbou jako určitý leitmotiv a opravdu stojí za to. Když už nic jiného, tak tenhle riff zůstane v hlavě posluchače zaseknutý určitě.
Pochopitelně se celou dobu jen neseká a nekřičí. Skladbou se prolínají i čistě zpívané pasáže doprovázené nezkreslenými kytarami a decentními klávesami. Tady velice kvituji, že se syntezátory docela šetří, i když by k tomu monumentálnoct celého kusu mohla svádět, a prakticky všechno stojí a padá s kytarami. Mimochodem v kytarových sólech (a mnoha vokálech) Danovi Swanöovi vypomohl mladý talent, jistý Mikael Akerfeldt. Mluvíme-li v kontextu Crimson o deathmetalu, jde (pochopitelně) o jeho švédskou mutaci s velkým příklonem k melodiím, jak v riffech a sólech, tak i ve zpěvových linkách a daly by se tu najít paralely s právě vznikající tzv. göteborskou školou. Zároveň zde vyplouvá na povrch jiný velký inspirační zdroj Dana Swanö: progresivní rock (slyš jeho pozdější sólovku Moontower). Smícháním těchto dvou základních ingrediencí vznikla velice zajímavá sloučenina, která určitě zaslouží pozornost i dnes. Byť po produkční stránce už nahrávka mírně zastarala, obsah je stále svěží.