I když rozestupy mezi jednotlivými deskami se u hudebních interpretů stále zvětšují, přece jenom Desmodu vyšlo poslední řadové album "Iný rozmer" přesně 15. září 2011, takže po šestileté odmlce se není čemu divit, že fanoušci si nový materiál doslova vyžádali. Muzikanti sice v mezidobí poslední řadovku ještě doplnili a znovuvydali, později realizovali akustické verze svých skladeb na disku "Javorový album" a "Výberovka" posloužila jako její studiový ekvivalent, nový materiál je ale prostě něco jiného a fanoušci na Slovensku už po něm byli hodně hladoví.
Sympaťák Kuly se tak se svojí partou z Nitry pustil do skládání a psaní. Do kapely také přijal nového člena, klávesistu Martina Cibulku, který se později při tvorbě této desky ukázal jako nesmírně důležitý článek. Vzal totiž na sebe úlohu producenta a také spolutextaře. Dalšími textaři byl ve dvou případech Vlado Krausz a sám frontman Mário Kuly Kollár.
Texty jsou až na vzácné výjimky spíš posmutnělé až depresivní. K baladám "Vrba", "Chýbanie" i "Anjel" jejich mrazivé smutno a teskno nádherně pasuje, v rychlejších a tvrdších polohách by neuškodilo trochu víc nadhledu a alespoň špetka humoru. Takhle se témata pohybují hlavně kolem rozpadlých či narušených vztahů a stavů člověka ("Čierna skrínka", "Nevrav mi aký som") krátce po jejich skončení a někdy všeho moc škodí. Proto je fajn změna u "Za všetkých básnikov", která je ale zase hudebně příliš plytká.
Výborný riff a... číst dále
I když rozestupy mezi jednotlivými deskami se u hudebních interpretů stále zvětšují, přece jenom Desmodu vyšlo poslední řadové album "Iný rozmer" přesně 15. září 2011, takže po šestileté odmlce se není čemu divit, že fanoušci si nový materiál doslova vyžádali. Muzikanti sice v mezidobí poslední řadovku ještě doplnili a znovuvydali, později realizovali akustické verze svých skladeb na disku "Javorový album" a "Výberovka" posloužila jako její studiový ekvivalent, nový materiál je ale prostě něco jiného a fanoušci na Slovensku už po něm byli hodně hladoví.
Sympaťák Kuly se tak se svojí partou z Nitry pustil do skládání a psaní. Do kapely také přijal nového člena, klávesistu Martina Cibulku, který se později při tvorbě této desky ukázal jako nesmírně důležitý článek. Vzal totiž na sebe úlohu producenta a také spolutextaře. Dalšími textaři byl ve dvou případech Vlado Krausz a sám frontman Mário Kuly Kollár.
Texty jsou až na vzácné výjimky spíš posmutnělé až depresivní. K baladám "Vrba", "Chýbanie" i "Anjel" jejich mrazivé smutno a teskno nádherně pasuje, v rychlejších a tvrdších polohách by neuškodilo trochu víc nadhledu a alespoň špetka humoru. Takhle se témata pohybují hlavně kolem rozpadlých či narušených vztahů a stavů člověka ("Čierna skrínka", "Nevrav mi aký som") krátce po jejich skončení a někdy všeho moc škodí. Proto je fajn změna u "Za všetkých básnikov", která je ale zase hudebně příliš plytká.
Výborný riff a hutnost v sobě nezapře "Čierna ovca rodiny" a bylo by dost s podivem, kdyby se z písně "Správny text" nevyklubal hit. Jeho zpěvná lehkost a melodičnost dokážou nadnášet tóny až přímo k ušním bubínkům. Navrch je i tady ke slyšení producentská práce Martina Cibulky, který si opravdu hrál se všemi možnými moderními zvuky a klávesovými triky, a je dobře, že na desce dostal tolik prostoru. A velmi příjemný je i doprovodný vokál Marty Ďumbalové.
Desmod bude na turné Molekuly zvuku (jeho slovenské části) doprovázet formace Jelen. Možná na první poslech poněkud překvapivé spojení dostává ráznou odpověď ve společné písni "Plný dom", která aspiruje na to bourat hitparády v obou zemích a která by mohla pomoci Desmodu u nás a především Jelenu na Slovensku.
Ať už je závěrečná skladba "Máj" jakkoli pravdivá, je snad až přehnaně mentorská. Takhle desku z přehrávače vyndáte s určitým pocitem hořkosti, že "ludia sú k sebe jak zver". Ani tento fakt však nemůže přebít pocit z dobře odvedené práce. Pokud člověk není posluchačem mainstreamových rádií (případně není nucen je v zaměstnání poslouchat), takže mu i tu sebelepší skladbu její neustálé opakování neznechutí, a rád si krasosmutní, tak si v některých pasážích desky bude vyloženě libovat.
Desmod samozřejmě zvukově nadále obrušuje hrany. Tatam je numetalová kapela ze začátku kariéry. Jenomže to už je taky před dvaceti lety a fanoušci tvrdších tónů si i tady u několika skladeb přijdou na své. Téměř tři roky práce jsou na deváté řadovce prostě dobře slyšet.
Komentáře