Charlotte Gainsbourg se na nové desce odebrala trochu jiným směrem, než na jaký jsme od ní byli zvyklí na předchozích čtyřech nahrávkách. Po šesti letech od předchozího alba "Stage Whisper" se totiž zpěvačka rozhodla ve svých textech zkoumat úmrtí svého otce, oceňovaného hudebníka Serge Gainsbourga, který zemřel v roce 1991 na infarkt, a také smrt své nevlastní sestry, fotografky Kate Barry, která zemřela pádem z okna v roce 2013. Novinka "Rest" je tak její velmi osobní a smutnou výpovědí.
Charlotte zde zajímavým způsobem propojila svůj smysl pro dramatičnost s hudebními kořeny. Skladbám vévodí intimní, typicky pařížská atmosféra plná hudebních detailů a point i decentní synth-popové aranže, které má na svědomí francouzský hudební mág SebastiAn, známý ze spolupráce s Frankem Oceanem a Woodkidem. Zároveň je také autorem téměř veškeré hudby na "Rest".
Výjimku tvoří příspěvek Paula McCartneyho, který skladatelsky přispěl písní "Songbird In A Cage", která z celkového konceptu trochu vybočuje i svým lehce experimentálním výrazem. McCartney se v ní rovněž zhostil instrumentální složky a nahrál kytarové party, bicí i pianové aranže. Jedním příspěvkem se zaskvěl francouzský producent Guy-Manuel de Homem-Christo, a to v nejusedlejší, titulní písni "Rest".
Zpěvačka se na desce nepouští do divokých vokálních exhibicí, její projev je spíš úsporný, niterný, což podtrhuje i intimní francouzský jazyk, který se poprvé na jejím albu stal... číst dále
Charlotte Gainsbourg se na nové desce odebrala trochu jiným směrem, než na jaký jsme od ní byli zvyklí na předchozích čtyřech nahrávkách. Po šesti letech od předchozího alba "Stage Whisper" se totiž zpěvačka rozhodla ve svých textech zkoumat úmrtí svého otce, oceňovaného hudebníka Serge Gainsbourga, který zemřel v roce 1991 na infarkt, a také smrt své nevlastní sestry, fotografky Kate Barry, která zemřela pádem z okna v roce 2013. Novinka "Rest" je tak její velmi osobní a smutnou výpovědí.
Charlotte zde zajímavým způsobem propojila svůj smysl pro dramatičnost s hudebními kořeny. Skladbám vévodí intimní, typicky pařížská atmosféra plná hudebních detailů a point i decentní synth-popové aranže, které má na svědomí francouzský hudební mág SebastiAn, známý ze spolupráce s Frankem Oceanem a Woodkidem. Zároveň je také autorem téměř veškeré hudby na "Rest".
Výjimku tvoří příspěvek Paula McCartneyho, který skladatelsky přispěl písní "Songbird In A Cage", která z celkového konceptu trochu vybočuje i svým lehce experimentálním výrazem. McCartney se v ní rovněž zhostil instrumentální složky a nahrál kytarové party, bicí i pianové aranže. Jedním příspěvkem se zaskvěl francouzský producent Guy-Manuel de Homem-Christo, a to v nejusedlejší, titulní písni "Rest".
Zpěvačka se na desce nepouští do divokých vokálních exhibicí, její projev je spíš úsporný, niterný, což podtrhuje i intimní francouzský jazyk, který se poprvé na jejím albu stal dominantním. Paradoxně se tak stalo po jejím přestěhování z Paříže do New Yorku, kam se uchýlila po smrti své sestry. Charlotte se francouzskému jazyku v hudbě spíš vyhýbala, snad aby nebyla přirovnávána ke svému otci. Na albu "Rest" jí tento výraz ovšem sluší a byla by škoda se k němu nevracet.
Významným milníkem jsou texty, které si tentokrát psala sama. Jsou smutné a hodně nostalgické. Vrací se v nich nejen k sestře (v písních "Kate", kde k ní přímo promlouvá, či v závěrečné "Les Oxalis"), ale také do raného dětství skladbou "Ring-a-Ring O' Roses", která je vzpomínkou na nekomplikovanost dětství. Vrací se i ke svým slabostem v drsně výpovědi "I’m a Lie".
Celek je tak velmi konzistentním dílem, hudebně zajímavým, byť ne prvoplánově chytlavým. Novinka zachycuje interpretku jako citlivou, spíše introvertní osobnost, která se vypořádává se smrtí blízkých prostřednictvím hudby.
01.12.2019 - 8:58 | Marek Kolařík
Francie krásná a do toho Charlotte se svým jemným hlasem, intimně zve do svých příběhů.
19.01.2018 - 20:06 | ScreamJay
Lidé, kterým se toto líbí
Znovuobjevená hrací skříňka, zadýchaný okno v přízemí, film s Belmondem při dlouhým sobotním večeru, kafe, ke kterýmu si přivoníš vždycky předtím, než se poprvé napiješ, holka, za kterou se otočíš, protože je elegantní, hezky divná. Miluju zvuk týhle desky, televize už dávno analogově nezrní, ale tohle probuzení do doby, kdy mi bylo ještě "pár" a přece je to dneska, je kouzelný. Charlotte je můj novodobej šanson, pokaždý, když si přivoním k černýmu kafi...