Firmou i samotným Springsteenem toužebně vyhlížený úspěch rozhodně nespadl z nebe. Průlomové album Born to Run se rodilo dlouho a v bolestech a nebylo to naposledy. Umanutý studiový perfekcionismus mladíka z Jersey se stal v následujících letech zároveň hybnou silou i brzdou vzniku jeho nahrávek. Na Born to Run makal s E Street Bandem více než rok, během něhož ve snaze pohnout se dál rozšířil producentský tým o Jona Landaua (a tím nepřímo uvedl do pohybu roztržku se svým dosavadním ochráncem Mike Applem), výsledek ale překonal očekávání. Na jedné z nejzásadnějších rock'n'rollových desek není po nějaké křečovité upachtěnosti ani stopy.
Produkce je opravdu pečlivá a jaksepatří dotažená. Záměrem bylo přiblížit se spectorovským zvukovým stěnám, ale i když nahrávka skutečně vyvolává dojem velkého prostoru (aspoň v porovnání s prvními dvěma alby), nechybí jí ani zemitost a rocková razance. Na bubenické stoličce se na všechna příští léta usadil Max Weinberg a spolu s Billym Tallentem vtiskli Springsteenovým písním novou, robustnější dynamiku. Posoudit to můžeme v případě titulního hitu, kde ještě bubnuje Weinbergův předchůdce Ernest Carter.
Další důležitou změnu v řadách E Street Bandu představuje odchod klávesisty Davida Sanciouse (opět ke slyšení ještě v Born to Run) a nástup Roye Bittana na jeho místo. Jeho perlivě melodické a přitom dravé klávesové vyhrávky i doprovody jsou pro zvuk alba určující a připomínají, že rock'n'roll... číst dále
Firmou i samotným Springsteenem toužebně vyhlížený úspěch rozhodně nespadl z nebe. Průlomové album Born to Run se rodilo dlouho a v bolestech a nebylo to naposledy. Umanutý studiový perfekcionismus mladíka z Jersey se stal v následujících letech zároveň hybnou silou i brzdou vzniku jeho nahrávek. Na Born to Run makal s E Street Bandem více než rok, během něhož ve snaze pohnout se dál rozšířil producentský tým o Jona Landaua (a tím nepřímo uvedl do pohybu roztržku se svým dosavadním ochráncem Mike Applem), výsledek ale překonal očekávání. Na jedné z nejzásadnějších rock'n'rollových desek není po nějaké křečovité upachtěnosti ani stopy.
Produkce je opravdu pečlivá a jaksepatří dotažená. Záměrem bylo přiblížit se spectorovským zvukovým stěnám, ale i když nahrávka skutečně vyvolává dojem velkého prostoru (aspoň v porovnání s prvními dvěma alby), nechybí jí ani zemitost a rocková razance. Na bubenické stoličce se na všechna příští léta usadil Max Weinberg a spolu s Billym Tallentem vtiskli Springsteenovým písním novou, robustnější dynamiku. Posoudit to můžeme v případě titulního hitu, kde ještě bubnuje Weinbergův předchůdce Ernest Carter.
Další důležitou změnu v řadách E Street Bandu představuje odchod klávesisty Davida Sanciouse (opět ke slyšení ještě v Born to Run) a nástup Roye Bittana na jeho místo. Jeho perlivě melodické a přitom dravé klávesové vyhrávky i doprovody jsou pro zvuk alba určující a připomínají, že rock'n'roll nemusí být vždy jen o kytarách. I ty jsou ale na albu slyšet víc než na starších deskách a spolu s příklonem k přehlednější stavbě písní jasně kolíkují cestu k sevřenějšímu rockovému výrazu, po níž se Springsteen vydal. Zatím je v kapele jediným kytaristou on (jeho budoucí posila Steven Van Zandt přispěl pouze pěvecky a aranžérsky), ale i tak toho zastane dost a například ve svižné vypalovačce Night vyloženě ovládne scénu.
Což o jeho vokálním výkonu platí beze zbytku. Ne snad, že by v minulosti z jeho zpěvu čišela nějaká upejpavost, ale teprve na Born to Run jeho projev dostal křídla i ocelovou pěst najednou. Tohle už je ten lev stadionů, jimiž sice v této chvíli ještě opovrhuje ve prospěch klubových štací, pro které je ale stejně zrozený. A ve chvíli, kdy umlká, přebírá roli emocionální pěny na vrcholu vzedmuté hudební vlny saxofon Clarence Clemonse, muže, jehož nejmenovat by bylo trestuhodné. Už jen kvůli nezapomenutelnému sólu v Born to Run.
Album je nepochybně razantnější i uvolněnější, než jeho předchůdci, ale mluvit o ostrém zlomu by bylo přehnané. Rhythm'n'bluesové a soulové vlivy úplně nezmizely, jen jsou na ústupu. Duch prvních alb je cítit v rozsáhlejších skladbách Thunder Road, Backstreets a Jungleland, kterým nechybí členité melodie a epický rozměr, zároveň ale i rozmach a vášeň o stupeň silnější než dřív. Ve finálovce Jungleland umocňují velkolepost ještě smyčce, všechno ale zůstává v lidských proporcích. Černou muzikou je načichlá především Tenth Avenue Freeze-Out, které dechová sekce posílená o bratry Breckerovy a Davida Sanborna dodává neodolatelný groove, zatímco Springsteenovo frázování ho nakopává ještě o několik schodů výš. Tahle pecka spolu s nejrychlejší Night nebo monumentálně dunící She's the One pak zároveň představuje tu přímočařejší tvář E Street Bandu, směrovku k následujícím opusům.
Ve světě pop music (a samozřejmě nejen v něm) neexistuje něco jako spravedlnost. Báječná alba zapadnou, průměrná se mohou díky náhodě proslavit. V případě Born to Run si ale nedovedu představit, že by ve své době mohlo být přehlédnuto jako se to stalo oběma předchozím. Tryská z něho tak mocná síla, kombinace písničkářského talentu, muzikantské zručnosti a bezvýhradného odevzdání se hudbě, že si toho prostě museli všimnout i ti, kdo se dosud o uhrančivosti Springsteenova E Street Bandu nestihli přesvědčit na některém z jeho koncertů. Tohle prostě muselo rupnout.
01.04.2021 - 13:48 | Acid3P
Tento album bol produkovaný za účelom úspechu. Ale pozor, nie je to prvoplánová cesta. Práve preto je toto dielo výnimočné. Taká neuveriteľná symbióza medzi košatosťou skladieb, nespočetnými rytmickými zmenami, použitím saxofónu vždy na tom správnom mieste a nad všetkým vyčnievajúci Bruce, sa veru len tak nepočuje. Oceňujem, keď sa v štúdiu stretne partia zvukových puntičkárov.
#96 Uncut Magazine - 200 Greatest Albums Of All Time
25.09.2020 - 18:06 | Meca76
Toto tretie album vzniklo ako prijatie Springsteenovej snahy preniknúť do hlavného prúdu, s prístupnými skladbami, bohatými výrobnými metódami a premysleným radením.
Táto stratégia fungovala, keď album vyvrcholilo v Top 5 a získalo si takmer všeobecné ohlasy u kritikov, a dones ho mnohí považujú za najlepšie dielo jeho kariéry.
Za mňa je to tiež úžasný album - 92%
19.05.2019 - 18:58 | Marek Kolařík
A další deska Bruce, která tak potvrdila, že Springsteen patři mezi rockové velikány právem. Deska nabízí snad vše. Hymnická Born To Run s nezaměnitelnou kytarou a gradací nebo pomalu rozjíždějící se Thunder Road. Deska geniální!
02.08.2014 - 23:31 | Katzenklo
Nezvratný důkaz a zároveň nejvhodnější ukázka Springsteenovy geniality. Melodie jako "Thunder Road", "Born to Run" nebo "Backstreets" už dnes nikdo napsat neumí. Texty jsou poměrně složité, pointa není vždy jasná. Třpytící se klenot.