Nepřeháním. Skutečně ne, když se pořádně zamyslíte nad uvedenými fakty. Třicet let tvoří nové písně, jsou jedničkou ve svém žánru a dokonce inspirují ostatní. A jen tak si, spíš z dobré nálady, než z povinnosti k nahrávací společnosti, vytvoří kompilaci toho, co podle sebe považují za to nejlepší. Blind Guardian to prostě umí.
Už podle tracklistu je patrné, že muzikanti zvolili při selekci jediné vodítko: Živou performanci. Právě ty skladby, které dokáží přivést publikum k varu ať už na velkém festivalu nebo v malém klubu, našly své místo mezi šestnáctkou toho nejlepšího. Je to prosté: Kousky jako "Ride Into Obsession", "Sacred Worlds" nebo "The Bard's Song" prostě nesmí chybět na žádném koncertě. I když se jistě najdou tací, kteří budou nad výběrem dalších skladeb remcat, Blind Guardian se snažili zastoupit každou ze svých devíti studiových desek. Jistě, třeba právě "A Night At The Opera" by mohla být zastoupena více než jediných kouskem "And Then There Was Silence", ale vo tom to je. Zvlášť když zrovna tato skladba je považována za mistrovské dílo, trvá čtrnáct minut a přesto nenudí.
Jako každý výběr se i tento chlubí notnou dávkou přemíchaných skladeb. Proces opětovného smíchání u pultu je rovněž věcí názoru: Někde není slyšet vůbec, jinde si říkáte "&@#!?!" a pak taky, že jim to nesmírně prospělo. Právě to je příklad "Majesty" a "Traveler In Time". Co je ale důležitější, jsou ty písně, které muzikanti pro účel... číst dále
Nepřeháním. Skutečně ne, když se pořádně zamyslíte nad uvedenými fakty. Třicet let tvoří nové písně, jsou jedničkou ve svém žánru a dokonce inspirují ostatní. A jen tak si, spíš z dobré nálady, než z povinnosti k nahrávací společnosti, vytvoří kompilaci toho, co podle sebe považují za to nejlepší. Blind Guardian to prostě umí.
Už podle tracklistu je patrné, že muzikanti zvolili při selekci jediné vodítko: Živou performanci. Právě ty skladby, které dokáží přivést publikum k varu ať už na velkém festivalu nebo v malém klubu, našly své místo mezi šestnáctkou toho nejlepšího. Je to prosté: Kousky jako "Ride Into Obsession", "Sacred Worlds" nebo "The Bard's Song" prostě nesmí chybět na žádném koncertě. I když se jistě najdou tací, kteří budou nad výběrem dalších skladeb remcat, Blind Guardian se snažili zastoupit každou ze svých devíti studiových desek. Jistě, třeba právě "A Night At The Opera" by mohla být zastoupena více než jediných kouskem "And Then There Was Silence", ale vo tom to je. Zvlášť když zrovna tato skladba je považována za mistrovské dílo, trvá čtrnáct minut a přesto nenudí.
Jako každý výběr se i tento chlubí notnou dávkou přemíchaných skladeb. Proces opětovného smíchání u pultu je rovněž věcí názoru: Někde není slyšet vůbec, jinde si říkáte "&@#!?!" a pak taky, že jim to nesmírně prospělo. Právě to je příklad "Majesty" a "Traveler In Time". Co je ale důležitější, jsou ty písně, které muzikanti pro účel kompilačky znovu nahráli. Obzvláště znatelný rozdíl nese již zmíněný "Bard's Song", jenž potěší milovníky kombinace metal a orchestr. Je také zajímavé slyšet, jak se nyní sami tvůrci snažili do svých vlastních děl vnést po letech něco nového. Ať už jde o upravené aranže nebo o zpěv Hansiho Kürsche, jenž i přes vliv času zůstává silný a stále zvláštně zabarvený. Přesně takovou úpravu dostaly "Valhalla" a "And Then There Was Silence".
Když je tedy nový (a první) výběr Blind Guardian plný tolika změn, koho potěší nejvíc? Téměř vždy se říká, že úplné nováčky, kteří se chtějí s kapelou seznámit. A v tomto případě můžeme říct ano - právě díky zastoupení každé z vydaných desek. Já bych se ale spíš přikláněla k opaku. "Memories Of A Time To Come" potěší protřelé a ve tvorbě Blind Guardian zběhlé fanoušky. Právě díky novým verzím několika písní, bookletu, kam muzikanti vepsali své vlastní zážitky ke každé z písní nebo díky rozšířené edici desky, která je obohacená o třetí disk s písněmi pořízenými v dobách, kde se kapela honosila názvem Lucifer’s Heritage. Sečteno a podtrženo: Díky všem zmíněným faktům si výběr ve své kategorii jistě zaslouží nadprůměrné ohodnocení.
Komentáře