Best Coast - California Nights

Ve vodách amerických indie band představují Best Coast poklidný ostrůvek. Nový materiál nám z požehnané země hroznů a pomerančů, jak ji ve svých románech vykreslil John Steinbeck, vyváží každé dva až tři roky a jeho ladění se až na pár kosmetických úprav nemění. Ať už zvuk jejich nostalgického surf-popu ujíždí po šumícím moři nebo po průzračně čistém oceánu, vždy můžete počítat s kolekcí přímočarých a melodických písniček o láskách a rozchodech a radostech a žalech, z nichž skrz naskrz dýchá rodná hrouda kapely.

Ani novinka "California Nights" tuto filozofii nenarušuje. Dvojice se nám s ní přestavuje rok a půl po EP "Fade Away", které v sobě dokázalo skvěle spojit jak lo-fi prvky debutu, tak producentskou vypulírovanost následovníka, a mohlo nás také připravit na to, co bude následovat. "Tohle je naše nejlepší deska. Je to první věc, u které si stoprocentně stojíme za každým songem v tracklistu," i taková jsou odvážná slova muzikantů o jejich nejnovějším studiovém dítku. A jistý posun v jejich tvorbě opravdu zaznamenáte.

Předně album obsahuje dosud nejvíce kytar v kariéře amerického uskupení. Neznamená to ale, že by se Best Coast konečně transformovali do plnokrevné rockové kapely. Třebaže jsou struny hlasitější a v grungeovém opojení občas dokážou pořádně vycenit zuby, stále blaží na duši příjemnými popovými melodiemi. Flanelová éra ovšem nejsou jediné devadesátky, kterými kalifornské noci proplouvají vstříc dalšímu, do azurova vybarvenému dni. Zpěvačka Bethany Cosentino se netají tím, že mezi její nejoblíbenější kytarové formace patří Oasis a právě duch britpopu se vám na nejednom místě zjeví. Světlejší strana poslední dekády minulého století se k Best Coast koneckonců hodí víc.

Přesto jsme ale mohli po pilotní "California Nights" čekat ještě něco odlišnějšího. Zasněné kompozice rozbíhající se až do shoegazeového rozjímání dávaly indicie k tripu až kdesi ve výšinách, daleko nad poklidným pobřežním životem. A jak tenhle filtr muzikantům slušel. Náladu líně se táhnoucího podvečera ponořeném v žáru zapadajícího slunce se jim do audio stopy podařilo transformovat dokonale. "Kalifornské noci mě dělají tak šťastnou, až bych zemřela." Po kolikáté už podobný chvalozpěv slyšíme? A po kolikáté ho frontwoman totálně žereme a skládáme krvavou přísahu americkému státu, třebaže ho známe například jen z takových sentimentálních songů?

Svým stylovým zaměřením je "California Nights" každopádně výjimkou a nic obdobného vás v tracklistu už nečeká. Což vlastně zamrzí. "California Nights" je velkolepý prolog hodný svému jménu, ale hned s druhou stopou začíná klasická přehlídka á la Best Coast. Se spoustou triviálních textů. Zatímco u jiných byste si ale mohli hlavy ukroutit nad kolovrátkovým "jsi nebem poslaný, jsi nebem poslaný," u losangelské formace byste se spíš hodně divili, kdyby tomu bylo jinak. Možná ale také v tomto bodě můžeme najít lehký vývoj a povšimnout si, že Cosentino se občas pouští i do odvážnějších lyrických projevů. Témata se však nemění. Osobitá milostná vyznání ("Heaven Sent"), nekončící milostná stýskání ("Fine Without You") a další porce životní nejistoty stále se hledající (ale přece jenom zatím nejvyspělejší) hudebnice ("Will I Ever Change").

Vaše konečně hodnocení desky se bude nejspíše odvíjet od toho, zda se více soustředíte na jednotlivé skladby, nebo na celek. V prvním případě postřehnete značnou monotónnost, kdy skupina zní jako porouchaný gramofon opakující jednu a tutéž písničku (což je ostatně vlastnost často vytýkaná zmiňovaným Oasis). Na silné momenty jejich třetí řadovka skutečně nehraje a kromě titulního singlu není žádného dalšího kandidáta, jenž by mezi ostatními skladbami příliš vyčníval. Jako celek a posuzována z většího odstupu je "California Nights" ale velmi líbivá nahrávka.

Záležet bude i na počtu šancí, které jí dáte. Co po prvních letmých posleších nedoceníte, po několikerém náslechu už funguje a zdárně plní funkci sympatické kytarovky do letní (ne)pohody. Což je asi to hlavní, co od Best Coast očekáváme. A i když jsou jejich fanoušci především nenapravitelní nostalgici a na piedestal budou i nadále pokládat prvotinu "Crazy For You", z hráčského hlediska lze v závěru této recenze s kapelou souhlasit a "California Nights" prohlásit za dosud nejlepší počin jejich kariéry.