Vlado Ďurajka nejenže zbytečně nehrne jedno album za druhým, ale jakmile už něco i vydá, nepřímo počítá, že přiměřeně stejný čas dané nahrávce pak věnuje i zasvěcený/nezasvěcený posluchač. Ani do třetice všeho dobrého (pokud budeme počítat i prvotinu pod označením Abuse) jej nečeká zrovna přímočaře zvuková procházka členitým lesem s nejednou mýtinkou pro oddech. "Sound Of Unrest" představuje Autumnist v nových relacích, těmi jsou hlavně dvě skutečnosti: nedočkáte se stále nabobtnávající revize samplovacích orgií a prvně se jedná spíše o písničkově orientovaný materiál, kterému vdechli život pozvaní hosté. Předešlé "The Autumnist" bylo, zdá se, nepřímým startovacím činitelem současných proměn a alchymie s atmosférami.
"The Great Outdoors" (coby zmínění Abuse) a "The Autumnist" v sobě nesly poznávací prvky vytříbené práce s ruchy, samplovanými smyčkami a citem pro maximální detail konstrukce a vygradování jednotlivých částí desky. Tento jev je na "Sound Of Unrest" zachován, jen je zaměřen spíše na celistvější melodie a práci nejenom se stařičkými analogovými syntenzátory (dělící moment s "Bogeyman" je toho typizujícím příkladem). Relativní vazby, stylové křížení napříč alternacemi idm, syrovějšími formami ambientu nebo úkrokem k stínovým hrám (trip hop, downtempo) i tentokráte zapadají do rozmanitých rovnic. Objevují se tady i nesčetné akustické nástroje, klavírní linie (až minimalistického sevření) a... číst dále
Vlado Ďurajka nejenže zbytečně nehrne jedno album za druhým, ale jakmile už něco i vydá, nepřímo počítá, že přiměřeně stejný čas dané nahrávce pak věnuje i zasvěcený/nezasvěcený posluchač. Ani do třetice všeho dobrého (pokud budeme počítat i prvotinu pod označením Abuse) jej nečeká zrovna přímočaře zvuková procházka členitým lesem s nejednou mýtinkou pro oddech. "Sound Of Unrest" představuje Autumnist v nových relacích, těmi jsou hlavně dvě skutečnosti: nedočkáte se stále nabobtnávající revize samplovacích orgií a prvně se jedná spíše o písničkově orientovaný materiál, kterému vdechli život pozvaní hosté. Předešlé "The Autumnist" bylo, zdá se, nepřímým startovacím činitelem současných proměn a alchymie s atmosférami.
"The Great Outdoors" (coby zmínění Abuse) a "The Autumnist" v sobě nesly poznávací prvky vytříbené práce s ruchy, samplovanými smyčkami a citem pro maximální detail konstrukce a vygradování jednotlivých částí desky. Tento jev je na "Sound Of Unrest" zachován, jen je zaměřen spíše na celistvější melodie a práci nejenom se stařičkými analogovými syntenzátory (dělící moment s "Bogeyman" je toho typizujícím příkladem). Relativní vazby, stylové křížení napříč alternacemi idm, syrovějšími formami ambientu nebo úkrokem k stínovým hrám (trip hop, downtempo) i tentokráte zapadají do rozmanitých rovnic. Objevují se tady i nesčetné akustické nástroje, klavírní linie (až minimalistického sevření) a nepostradatelně upevněná nálada rovin, které jsou vrstveny do harmonizujících preludií.
Jak již bylo řečeno, svůj prim tady představují i písničkové formy. Hned tři texty napsal Richard Imrich (zpěvák a kytarista skupiny Nylon Union), dvojici "Some Ground" a "Tiny Bit" si i nazpíval. "A Distant Speck" přenechal ruskému tajnůstkáři jménem Oleg Tera, který jí vdechl i onu až fantaskní tajuplnost obrazců. Naopak "Rehash" je výtvorem Borise (aka J311Y B311Y) z košických newgaze fajnšmekrů Jelly Belly. Tato čtyřdílná skládačka je pevným základem "Sound Of Unrest", ke kterému přibyly neméně důležité instrumentální kulisy.
Úvod ("Tunguska") a závěr ("Collider") splňují předepsané parametry dějových mantinelů, v nichž se naplno prokazují nasbírané studiové zkušenosti s domácím laborováním, které Vladovi umožňují přesné posuvy po zvukové šachovnici. Jednotlivé tahy představují ukrytou energii, ta se vynořuje až právě s každým následným poslechem. "Sound Of Unrest" totiž nikam záměrně nepospíchá, nějaké převratné rytmické přechody tady ani prostor nemají. Ale naplno nechává rozeznít každou elementární, zkratkovitou symfonii, jež je umocněna dalšími dílky do výsledné mozaiky.
Noční, magický les našel své hudební zobrazení, jehož součástí je i podobenství rovnodennosti - vyváženost mezi tmavějšími a světlejšími momenty denního cyklu. Ta je transformována v nejkomplexněji sestavenou desku Autumnist. "Sound Of Unrest" nijak neklame a aspiruje na jednu z desek roku v československých končinách.
Komentáře