Pětičlenný anglický projekt Asking Alexandria je vskutku zajímavou směsicí metalcorového podloží, hardcorové dravosti a trancu. Debutovým dlouhohrajícím materiálem "Stand Up And Scream" (2009) si udělal dobré jméno nejen na ostrovech, ale psát se o něm začalo i ve Spojených státech, v zemi, kde byste podobně znějících interpretů našli dost a dost (o kvalitě 99 % z nich bychom však mohli dlouze diskutovat). To jen dokládá, jak výraznou hudební naději britská scéna v Asking Alexandria má.
Zapřísáhlí metalisté o nich mluví jako o umělém výtvoru, jehož životnost budeme počítat spíše na měsíce než na roky. Se škodolibým úsměvem proto hleděli k "Reckless And Relentless" a kalkulovali s tím, že dojde na jejich slova a po vydařeném debutu bude následovat sesuv do hudebního propadliště. Jenže se přepočítali. Novinka má vysoké kvality, minimálně na úrovni svého staršího sourozence. A abychom to hned v samém zárodku uvedli na pravou míru, album má s metalovou hudbou jako takovou spíše úzkou styčnou linii. Po téhle větě už si osoby zmíněné v perexu můžou v klidu napustit lavor, dát do něj nohy a recenzi zavřít.
Sbírka "Reckless And Relentless" hned po svém uvedení na trh dosáhla významného úspěchu, když v hitparádě Billboard 200 debutovala s jednatřiceti tisíci prodanými kusy na 9. (slovy: de-vá-tém!) místě. Pro takhle marginální mainstreamovou záležitost, a ještě s přihlédnutím k tomu, u jak provinčního labelu deska vyšla, je to až... číst dále
Pětičlenný anglický projekt Asking Alexandria je vskutku zajímavou směsicí metalcorového podloží, hardcorové dravosti a trancu. Debutovým dlouhohrajícím materiálem "Stand Up And Scream" (2009) si udělal dobré jméno nejen na ostrovech, ale psát se o něm začalo i ve Spojených státech, v zemi, kde byste podobně znějících interpretů našli dost a dost (o kvalitě 99 % z nich bychom však mohli dlouze diskutovat). To jen dokládá, jak výraznou hudební naději britská scéna v Asking Alexandria má.
Zapřísáhlí metalisté o nich mluví jako o umělém výtvoru, jehož životnost budeme počítat spíše na měsíce než na roky. Se škodolibým úsměvem proto hleděli k "Reckless And Relentless" a kalkulovali s tím, že dojde na jejich slova a po vydařeném debutu bude následovat sesuv do hudebního propadliště. Jenže se přepočítali. Novinka má vysoké kvality, minimálně na úrovni svého staršího sourozence. A abychom to hned v samém zárodku uvedli na pravou míru, album má s metalovou hudbou jako takovou spíše úzkou styčnou linii. Po téhle větě už si osoby zmíněné v perexu můžou v klidu napustit lavor, dát do něj nohy a recenzi zavřít.
Sbírka "Reckless And Relentless" hned po svém uvedení na trh dosáhla významného úspěchu, když v hitparádě Billboard 200 debutovala s jednatřiceti tisíci prodanými kusy na 9. (slovy: de-vá-tém!) místě. Pro takhle marginální mainstreamovou záležitost, a ještě s přihlédnutím k tomu, u jak provinčního labelu deska vyšla, je to až neuvěřitelné. Mnozí posluchači po desce sáhli s vědomím, že se dočkají podobného receptu jako v případě "Stand Up And Scream", a v podstatě věděli, do čeho jdou. Znovu pocítíme výrazný rukopis producenta Joeyho Sturgise (We Came As Romans, Attack Attack! či The Devil Wears Prada).
"Reckless And Relentless" přesto nabízí zajímavý zvukový posun s důrazem na masivní vyzpívávané refrény (viz největší highlight "A Lesson Never Learned"), elektronických pasáží za dva roky mírně ubylo. Ve slokách nás samozřejmě znovu pohltí temnota hutných kytarových linek, growlu a screama. Růst instrumentální i vokální stránky Worsnopa a jeho černých oveček má za následek vyváženější a vyspělejší projev "Reckless And Relentless" jako celku. Větší kreativity se dočkáme v breakdownech.
Pak je tu nadstavba, kterou kapela s moderním a progresivním soundem musí řešit, pokud chce být ve svém žánru úspěšná. Tu zdárně prezentuje třeba chorálové intro pilotního singlu "Morte E Dabo" či přítomnost typického rockového hitu "Someone, Somewhere" - skladby bez výraznějších zlomů, emotivního řevu i prvků trancu se značným éterovým potenciálem.
Album "Reckless And Relentless" mělo za úkol dát značce Asking Alexandria punc opravdovosti, což splnilo na výbornou. Nahrávka je ve svém žánru špička a nepochybně potěší fanoušky dlouhohrajícího debutu. Blíže bude mít i k těm, jejichž temnou mysl neovládají předsudky a kteří stroze neodmítají něco, o čem si myslí, že jde proti jejich (tedy vlastně obecnému) přesvědčení a pravidlům.
Komentáře