Olympic

1963

Ještě před tím, než se Olympic začal jmenovat Olympic, nesl tento soubor název Karkulka (KARlínský KULturní KAbaret). Překřtěn byl svým prvním manažerem Josefem Smetákem podle klubu ve Spálené ulici: Olympik - s malou změnou na konci. 11.listopadu se na prknech slavného divadla Semafor uskutečnila premiéra pořadu Karla Mareše Ondráš a big beat, později Ondráš podotýká. Měl podobu prolínání satirických postřehů ráčkujícího kluka, promítání diapozitivů a 26 zpívanými i instrumentálními skladbami v podání hostujícího Olympiku. Doprovázel zpěváky jako Josefa Laufera, Pavla Bobka , Mikiho Volka, Naďu Urbánkovou, Yvonne Přenosilovou a mnohé další. Dočkal se 55 repríz a, aniž to kdo tušil, stal se startovní čarou nekonečné poutě tehdy neznámého hudebního tělesa.

1964

Olympic opouští Semafor a "vybaven" sólovými zpěváky vyjíždí na první zájezdy po vlastech českých a díky Karlu Marešovi (dalšího manažera souboru) natáčí i své první desky v legendární edici Big Beat Mladého světa. Snímky, kterých se prodalo na čtyři sta tisíc výlisků, se točili na jeden mikrofon v tehdejším studiu v Bráně borců Spartakiádního stadionu na Strahově. Paradoxně pod prvním singlem (Adresát neznámý/Roň slzy) je podepsán Taneční orchestr Čs.rozhlasu, řízený Josefem Vobrubou. Na desce ale skutečně hraje Olympic. Svědčí o tom i dochovaný "videoklip". Honorář 60,- Kč skupině nikdo neodepřel. Obsazení skupiny se postupně zúžilo na sestavu: Petr Janda - kytara, Miloslav Růžek - saxofon, Miroslav Berka - piano, Pavel Chrastina - baskytara, František Čech - bicí (ovšem občas již zaskakoval a dokonce i nahrával J.A.Pacák), Jaromír Klempíř - jonika, Jiří Laurent - kytara, stále doprovázející zpěváky: Mikiho Volka, Pavla Bobka, Josefa Laufera, Pavla Švába a Yvonnu Přenosilovou. Ale pomalu se osmělovali zpívat i hráči samotní.

1965

Beatlemánie v plném proudu, Olympic přestává potřebovat zpěváky a ani saxofon už není příliš v módě. Začátkem roku odcházejí Josef Laufer (a jeho parádní číslo Horečka), Jaromír Klempíř a Míla Růžek, na jaře Pavel Bobek, Pavel Šváb a Yvonne Přenosilová. V dubnu střídá Jiřího Laurenta Ladislav Klein. Ze zpěváků zůstává jediný Miki Volek. Skupinu také opouští umělecký vedoucí Karel Mareš a je třeba zvolit nového vedoucího skupiny. Laurent a Bobek dali své hlasy Růžkovi, Chrastina, Klein a Čech Jandovi. Olympic má první hity v podobě písní Hvězda na vrbě a Trezor, ale hlavně je na světě první vlastní česky zpívaná písnička skupiny, nesmrtelný megahit, Dej mi víc své lásky. Hudbu napsal Petr Janda a text Pavel Chrastina s jediným zásahem Petra Jandy: místo "…nosit v létě zimní šálu…" dal "…sjet po zadku holou skálu…". Poprvé zazněla na vystoupení v Hořovicích s velkými obavami, avšak s takovým úspěchem, že jí museli třikrát přidávat. František Ringo Čech přijal angažmá do Černého divadla a 12.prosince odcestoval s divadlem na rok do USA. Jan Antonín Pacák se tímto dnem stává stálým bubeníkem skupiny Olympic.

1966

Miki Volek měl na vystoupeních svůj blok písniček s tím, že až bude chtít odejít, ať si řekne. Odešel v dubnu do skupiny Old Stars. Olympic, ve složení Janda - Berka - Klein - Pacák - Chrastina, naplno nastupuje s vlastní tvorbou, i když na koncertech hraje stále převážně převzatý repertoár. Na světě je další hit: Snad jsem to zavinil já a dokonce i jeho televizní ztvárnění a Kleinova Vzpomínka plíživá. Po hlučném vystoupení v Gottwaldově je skupině odmítnuto půjčovat aparaturu, která patří agentuře. Sezóna je ohrožena a Olympic si musí novou aparaturu opatřit jinak. Z tahanic o aparaturu vznikla skladba Modravé mámení. Skupina nahrává ve studiích čs.rozhlasu a čs.filmu. Ne všechny skladby vyšly na deskách a ne všechny se zachovaly.

1967

Na deskách již vychází pouze vlastní tvorba skupiny, některé písně Olympic natáčí znovu ve studiích Supraphonu. Další hit souboru, Želva, vychází na singlu pouze v nízkém nákladu a další není dolisován, protože odpovědní pracovníci Supraphonu byli přesvědčeni, že v závěru skladby skupina nezpívá "…oh, no…", ale "hovno". Aby mohla skladba vyjít na LP, byl skupinou vyslán Láďa Klein, aby závěrečný sbor přezpíval svým vokálem. Během roku se postupně, od ledna do října, natáčeli i další skladby na první elpíčko. 23.března byl v sále kina Kyjev Petr Janda vyhlášen "Beatmanem roku 1966". Olympic stoupá, avšak na I.Československém beat festivalu, ač skončil mezi finalisty, neuspěl. Dochoval se ovšem nádherný unikátní záznam Čs.televize.

1968

Vychází první dlouhohrající album skupiny, nesoucí název Želva, které je ovšem vůbec prvním českým beatovým elpíčkem. Olympic se také jako první big beatová kapela zúčastnil písničkového festivalu Bratislavská lyra, určeného především interpretům středního proudu. Soutěžil s písní Krásná neznámá a neuspěl. Zdaleka ne naposledy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy zastihuje skupinu na dovolené ve Francii. Okamžitě získává nejrůznější angažmá ve francouzských klubech, ale zájem o Československo na Západě dost rychle opadl a šance uchytit se venku se rozpadly. Olympic zde nakonec pod názvem Five Travellers (Pět cestujících) natočil EP desku, která dokonce i vyšla a televizní film Olympic v Paříži. Svoji rozhodující šanci promarnil když odmítl nabídku rokenrolové hvězdy Johny Hollydaye, který chtěl kapelu jako svého předskokana na své prosincové sérii koncertů v Palais de Sport. Olympic dal nakonec přednost vánocům stráveným doma. Po návratu začíná kapela natáčet druhé album a před štědrým dnem pookřeje na II.Československém beat festivalu.

1969

Supraphon vydává druhé olympické LP s názvem po dalším neotřesitelném hitu Pták Rosomák a to s vloženou vystřihovánkou tvora samotného. Ten se však stal na dlouhou dobu posledním živočichem, které v textech Olympiku oživoval Pavel Chrastina. 11.dubna si v Lucerně zahráli v "klasické" sestavě naposled. Basové kytary se na dva roky chopí Jan Hauser, přezdívaný "Papírek". Textování se ujal především Zdeněk Rytíř, ale i Eduard Krečmar a později mnozí další. V novém složení vyjíždí skupina opět do Francie, kde natáčí LP desku Back to Love. Ta však nikdy nevyšla, protože francouzský manažer odmítl do Olympiku dále investovat, když se místo zvažované emigrace kapela rozhodla pro návrat do vlasti. Z Paříže si to namířila rovnou na festival do Andorry, kde také Čs.televize natočila skupině další medailon. V září Olympic natáčí u Supraphonu singl Kufr/Anděl. Anděla na desce zpívá Jeňýk Pacák, zatímco na koncertech je to první pěvecké olympické sólo Jan Hausera. Klip k písni se bohužel nedochoval.

1970

Tříminutovým rokenrolem zvaným Dynamit začíná osmý rok existence skupiny. Další z hitů, které odkojily ne jednu generaci. O hity není v tomto roce nouze. Přicházejí Otázky, Strejček Jonatán, Bon soir mademoiselle Paris. 1.dubna Olympic odehrál v Lucerně své 1500.vystoupení. Pro Bratislavskou lyru si skupina připravila píseň Brouk, která však na festivalu nezazněla, protože jí porota zkrátka nedoporučila. Průběžně během roku kapela natáčí své třetí album, ale 14.prosince se ve studiu schází v tomto složení naposledy.

Rok 1971 je o zmenách v zostave skupiny. Odchádza z nej bubeník Jan Antonín Pacák a basgitarista Jan Hauser. Po prijatí nových členov hrá skupina v tomto novom zložení:

Petr Janda – gitara Ladislav Klein – gitara Miroslav Berka – klavír Jiří Korn – basová gitara Petr Hejduk – bicie

Pôvodnej skupine ešte vychádza tretí album pod názvom Jedeme, jedeme, a nová zostava vydáva singel so skladbami Agáta a Planetář. V júni 1972 odchádza zo skupiny gitarista Ladislav Klein. Jiří Korn sa snaží presadzovať sólovo. Zvyšní členovia začínajú mať pocit, že sú pre neho iba sprievodnou skupinou a tak sa rozhodli Korna nahradiť Ladislavem Chvalkovským. S ním skupina vystupuje na Festivale politickej piesne v Sokolove so skladbou Únos, natáča singel pre nový album Slunce a Jdou děti, jdou, pokúša sa o úspech na Bratislavskej lýre s pesničkou Slzy tvý mámy, ale nepostupuje s ňou ani do finále. V novinách vychádza správa o ich rozpade. Skupine ešte vychádza nový album pod názvom Olympic 4. V nasledujúcich dvoch rokoch skupina opäť stagnuje až upadá. Funguje skôr iba ako sprievodná kapela sólových spevákov. Ich hudba postupne stráca svoj rockový charakter. V zostave sa mení basový gitarista. Najprv je ním Pavel Petráš, ktorého neskôr vystrieda Milan Broum.

Od roku 1979 – návrat

Príchod Milana Brouma znamenal oživenie v skupine. V roku 1977 skupina nahráva anglické verzie svojich skladieb na album s názvom Overhead a nový takmer hardrockový album Marathón. V ankete Zlatý Slávik sa skupina Olympic umiestňuje na šiestom mieste. Skupina Olympic často vystupuje v Lucerne. 18. apríla 1978 pri príležitosti 15. výročia od vzniku má svoj 3 000 koncert spolu s hosťami a bývalými členmi. Zahrali si s nimi Jan Pacák aj Pavel Chrastina.

V roku 1979 sa skupina znovu pokúša o účasť na Bratislavskej lýre so skladbou Ty slzy dávno vpila tráva. Festivalová porota skladbu neodporučila. 13. mája 1979 skupina vystúpila s koncertnou verziou prvej časti koncepčnej albumovej trilógie s názvom Prázdniny na zemi. Táto časť trilógie sa zaoberá ekologickou témou. Počas koncertu sa na šikmé plátno premietajú diapozitívy so zábermi zničenej planéty. Napriek tomu, že zo skladieb albumu nevznikol jeden skutočný hit album ako celok má obrovský úspech. Skupina nahráva aj jeho anglickú verziu pod názvom Holidays on Earth. Olympic sa vroku 1979 v ankete Zlatý Slávik umiestňuje na treťom mieste.

V roku 1980 sa skupina opäť pokúša o účasť na Bratislavskej lýre so skladbou Osmý den. Napriek tomu, že sa zo singlov s touto skladbou, ktorá odštartovala novú sériu hitov skupiny Olympic predalo viac ako 100 000 kusov, skladba na lýre nezískava žiadne ocenenie. Olympic sa v ankete Zlatý slávik pre rok 1980 umiestňuje na druhom mieste po skupine Katapult. V tomto roku emigroval do Austrálie Pavel Chrastina. Táto emigrácia spôsobila skupine Olympic značné problémy. Podľa tradícií tej doby sa museli z trhu stiahnuť všetky nahrávky, na ktorých sa Chrastina autorsky podieľal vrátane pripravenej kompilácie 12 nej....

V roku 1981 skupina Olympic pokračuje v trilógii koncepčným albumom zameraným na tému medziľudských vzťahov s názvom Ulice. 27.apríla 1981 je v Lucerne jeho koncertná premiéra. Takmer okamžite sa stáva hitom skladba Okno mé lásky. Na "zdesenie" členov skupiny túto skladbu spieva publikum so skupinou už na tejto premiére. Z tohto albumu, ktorý vyšiel aj v anglickej verzii pod názvom The Street, sa predalo viac ako 170 000 nosičov. Z tohto roku pochádza aj ďalší nesmrteľný hit skupiny Olympic, skladba Jasná zpráva. Bola hraná znovu na Bratislavskej lýre, ale umiestnila sa iba na druhom mieste za skladbou Václava Neckáře, Tvým dlouhým vlasům. V tomto roku sa v ankete Zlatý slávik skupina Olympic umiestnila na prvom mieste.

26.apríla 1982 skupina Olympic nahráva v pražskej Lucerne živý album, ktorý vychádza pod názvom Olympic v Lucerně. Zúčastňuje sa, samozrejme neúpešne, aj Bratislavskej lýry so skladbou Blíženci. V Zlatom slávikovi obhajuje minuloročné zlato. Na Vianoce vystupuje Olympic na svojom výročnom koncerte (blížiacich sa 20 rokov od vzniku) spolu s bývalými členmi Milanom Růžkom, Jozefom Laufrom, Pavlom Bobkom, Mikim Volkom a Janom Pacákom a hosťami ako boli Miroslav Šimek, Karel Zich, Petra Janů, Felix Slováček, Marie Rottrová a Karel Gott. Skupina dostala od Supraphonu zlatú platňu za viac ako milión predaných všetkých platní počas svojej histórie.

V roku 1983 v hitparáde vtedajšieho Televízneho klubu mladých (TKM) nazvanej Hitšaráda vyhráva skladba Nikdo nejsme akorát. Festivalová komisia Bratislavskej lýry neodporučila do medzinárodnej súťaže skladbu Okno mé lásky. Skupina zas získala Zlatého slávika za rok 1983 a Peter Janda naspieval s Petrou Janů ďalší hit s názvom Jedeme dál.

V januári, 1984 začala skupina Olympic nahrávať tretiu časť trilógie, ktorá bola tentoraz zameraná na vedu, techniku, chémiu a počítače s názvom Laboratoř. Album vychádza v júli. V ankete Zlatý slávik pre rok 1984 sa Olympic dostáva až na druhé miesto za slovenskou skupinou Elán.

V roku 1985 sa na Bratislavskej lýre konečne podarilo skupine Olympic získať zlato so skladbou Co je vůbec v nás. Táto pieseň vychádza na singli s novým hitom Tak jako za mlada. V tomto roku Peter Janda pracuje na dvoch albumoch. Prvým je nový nekoncipovaný album skupiny Olympic s názvom Kanagom, a druhý je pre Petru Janů s názvom podľa ich spoločného hitu Jedeme dál. Na albume Petry Janů sú ešte ich dva ďalšie spoločné duety: Není nám už sedmnáct a Ty máš ji nejraděj. Pri premiére programu Olympic 85 dostala skupina tri zlaté albumy za Olympic v Lucerně, Rock And Roll a Laboratoř (z každého sa predalo viac ako 250 000 nosičov). 17. decembra sa rozhodol odísť a venovať sa sólovej umeleckej dráhe bubeník Petr Hejduk.

V polovici februára 1986 vystupuje skupina Olympic v novej zostave:

Petr Janda – gitara Miroslav Berka – klávesy Milan Broum – basová gitara Milan Peroutka – bicie Jiří Valenta – klávesy

S novou metalovo ladenou skladbou Jako tele na vrata. Skupina reaguje na obdobie zvýšenej popularity štýlu heavy metal a pritvrdzuje muziku. Po vydaní anglickej verzie albumu Kanagom (anglický titul Hidden In Your Mind) vychádza ich nový album Bigbít. V Zlatom slávikovi sa skupina dostáva na štvrté miesto.

V roku 1987 zomrel klávesista skupiny Miroslav Berka. Skupina pokračuje vo štvorici. Nahráva ďalší pritvrdený hit Když ti svítí zelená. K 25. výročiu vzniku skupiny je usporiadaný koncert na ktorom vystupujú hudobníci z konkurenčných skupín, ktorí hrajú skladby z repertoáru skupiny Olympic. Pri príležitosti tohto výročia dostáva skupina od hudobného vydavateľstva Supraphon ocenenie: Zlatú gitaru.

Po roku 1989

V marci 1989 vychádza trinásť mesiacov po nahratí ďalší album skupiny Olympic s metalovým zvukom s názvom ich hitu Když ti svítí zelená.

Koncom roku 1990 skupina vydala album Ó jé!. Jedinou známou skladbou albumu je inštrumentálka Stejskání. Vzhľadom na zmenu politickej situácie vzniká možnosť vydávania reedícií dovtedy (hlavne z dôvodu emigrácií) zakázaných albumov a výberoviek hudobníkov a spevákov vtedajšieho východného bloku. V nasledujúcich rokoch skupina vydáva reedície starých albumov.

Po roku 2000

V roku 2012 skupina oslávila svoje 50. narodeniny halovou koncertnou šnúrou a vydaním kolekcií albumov. V máji 2013 zomrel po koncerte v Karlových Varoch dlhoročný bubeník skupiny Milan Peroutka.

V máji 2013 do kapely nastupuje bubeník Martin Vajgl. Kapela následne v rokoch 2013-2015 nakrúca novú albumovú trilógiu Súhvezdí a pravidelne koncertuje v Česku aj na Slovensku s programom Permanent Tour. V roku 2016 sa koná akustické turné Plugged Unplugged a v roku 2017 Olympic v zaplnenej O2 Aréne oslavuje 55. výročie svojho vzniku. Koncert je zaznamenaný televíznymi kamerami pre live DVD. V nasledujúcom roku potom vzniká nový album Olympic s názvom Trilobit, ktorý vychádza v septembri 2018.

V marci 2020 zo zdravotných dôvodov odišiel Jiří Valenta. Na miesto klávesáka bol vypsaný konkurz. Prihlásilo sa viac ako 50 uchádzačov a víťazom sa stal Pavel Březina, ktorý od júna 2020 vystupuje s kapelou ako stály hosť. V júli a auguste 2020 skupina nahrála v štúdiu Propast A nový album Kaťata, ktorý následne vyšiel v Supraphone.