Arno
Belgický muzikant Arno Hintjens bývá často srovnáván s Tomem Waitsem, ve skutečnosti je ale spíš jeho generačním soupoutníkem nežli žákem. Oba se narodili ve stejném roce, Arno debutoval roku 1972 albem se skupinou Freckleface, Waits vydal svoji prvotinu o rok později. Arno si tehdy vybrušoval svůj rejstřík na černošském rhythm-and-blues. Osmdesátá léta, kdy stál v čele skupiny T. C. Matic, jsou mimochodem považována za zlatou éru belgického progresivního rocku.
Po triumfální společném turné se Simple Minds se ale T. C. Matic rozpadají a Arno začíná sólovou dráhu. Právě tehdy se do jeho stylu vtírají inspirace z francouzského šansonu i belgických hospodských šramlů. V Arnově repertoáru se mísí akordeon, tango i šansoniér-klasik Jacques Brel, jeho hlas vyzrává a získává dnešní identitu. K jeho vrcholným albům patří French Bazaar z roku 2004, k jehož repertoáru přispěl vedle Jacquese Brela i Arnův dlouholetý kolega Stef Kamil Carlens z kultovní belgické skupiny Zita Swoon.
I když Arno byl původní profesí bluesový rocker, na desce French Bazaar zpívá především francouzsky. Že by se teorie sbližování kultur v globální vesnici vztahovala i na dvě dosud antagonické jazykové zóny? Arnovi se podařilo donedávna platnou hranici překročit, jeho hudbě rozumí Francouzi i anglofilové. Pokud na světě existuje frankofonní zpěvák s rockandrollovým srdcem, pak se jmenuje Arno.
Alba
Žánr: Chanson
Web: http://www.arno.be
Facebook: http://www.myspace.com/arnomusic
Tagy: Arno Arno Hintjens Jane Birkin Serge Gainsbourg T. C. Matic
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.