Všichni bychom se měli smířit s tím, že Arctic Monkeys se dostali do pozice kapely, které budou patřit nejatraktivnější časy na všech velkých festivalech. A stalo se tak právem, i když Alexe Turnera to spíše obtěžuje. On a jeho spoluhráči trpí prokletím psát pouze dobré písničky.
Arctic Monkeys žene jejich prokletí pořád někam dál, už od počátků jejich existence. Z neoficiálně vydané kompilace Bigger Boys and Stolen Sweethearts mapující jejich tvorbu kolem přelomového roku 2006 by klidně poskládali druhou desku, ale proč, když už jednu takovou vydali. Co na tom, že by je finančně zajistila na několik let dopředu. Produktivita kapely, obzvlášť Alexe Turnera, je obdivuhodná. Za čtyři roky natočili jako Arctic Monkeys tři desky, přitom každá je vyrázně jiná, než ta předchozí, nějaké to EP, jeden film, live DVD, a Turner si ještě jen tak z nudy založil druhou kapelu The Last Shadow Puppets. Do toho odehráli zhruba milion koncertů, Turner vydal EP se songy k filmu Submarine a nato oznámil vydání čtvrté desky, Suck It and See. Opět jiná než předchozí, tentokrát ovšem ne tak výrazně.
Nová deska je spíš rekapitulací toho, co Monkeys umí a v čem jsou dobří. Stvrzení pozice velké kapely, nakrmení hladových krků v novém obalu. Rocková deska k odpočinku, když máte dost experimentů i těch tvrdších věcí. Jo, je to spíš pro holky, ale já s tím problém nemám. Na velkých festivalových podiích se budou střídat s Foo Fighters (průsečík všech současných... číst dále
Všichni bychom se měli smířit s tím, že Arctic Monkeys se dostali do pozice kapely, které budou patřit nejatraktivnější časy na všech velkých festivalech. A stalo se tak právem, i když Alexe Turnera to spíše obtěžuje. On a jeho spoluhráči trpí prokletím psát pouze dobré písničky.
Arctic Monkeys žene jejich prokletí pořád někam dál, už od počátků jejich existence. Z neoficiálně vydané kompilace Bigger Boys and Stolen Sweethearts mapující jejich tvorbu kolem přelomového roku 2006 by klidně poskládali druhou desku, ale proč, když už jednu takovou vydali. Co na tom, že by je finančně zajistila na několik let dopředu. Produktivita kapely, obzvlášť Alexe Turnera, je obdivuhodná. Za čtyři roky natočili jako Arctic Monkeys tři desky, přitom každá je vyrázně jiná, než ta předchozí, nějaké to EP, jeden film, live DVD, a Turner si ještě jen tak z nudy založil druhou kapelu The Last Shadow Puppets. Do toho odehráli zhruba milion koncertů, Turner vydal EP se songy k filmu Submarine a nato oznámil vydání čtvrté desky, Suck It and See. Opět jiná než předchozí, tentokrát ovšem ne tak výrazně.
Nová deska je spíš rekapitulací toho, co Monkeys umí a v čem jsou dobří. Stvrzení pozice velké kapely, nakrmení hladových krků v novém obalu. Rocková deska k odpočinku, když máte dost experimentů i těch tvrdších věcí. Jo, je to spíš pro holky, ale já s tím problém nemám. Na velkých festivalových podiích se budou střídat s Foo Fighters (průsečík všech současných nejlepších rockových kapel je prostě Josh Homme), škoda, že Rock for People tenhle rok útočí s My Chemical Romance a Sum 41.
Monkeys na nové desce čerpají z minulosti, nejvíc z té, která byla přítomností asi tak před padesáti lety. Být retro není trend, ale přirozený vývoj. Tak, jak se nechali inspirovat obalem jedné desky Beatles, je hudebně inspirovala celá sedmá dekáda (ano, šedesátky jsou sedmá dekáda). Když to poslouchám, připomíná mi to soundtrack k The Boat That Rocked (Piráti na vlnách). Ten soundtrack je vážně dobrý, reprezentuje všechno skvělé z té doby, navíc s krásnou atmosférou, která z hudby prostupuje skrz desetiletí. A Suck It and See disponuje něčím podobným. Blbě se to popisuje. První album, kde Turner nemá depresi. Úplně to vidím…Anglie, Brighton, léto, večer, molo, moře, krátké šaty, pivo a z rádia hraje The Hellcat Spangled Shalalala.
Odér stoner rocku je pryč, Josh Homme už pouze jako back vocalista, něco z Humbugu tu však zůstalo. Don’t Sit Down Cause I’ve Moved Your Chair a hlavně teda Brick by Brick je prostě hard rock jak p***. Co ale taky čekat od kytaristy, který se nechá fotit v tričku Black Sabbath (mimochodem, Iron Man v Library Pictures je jasná citace).
Nedostatky? Jelikož Suck It and See nepředstavuje Monkeys ve zcela nové poloze, logicky porušili pravidlo jedné písně odkazující na předchozí desku (Fluorescent Adolescent, Cornerstone). Když se můj první poslech desky chýlil ke konci, říkal jsem si, že můžu být zase jako jejich oddaná ovečka spokojen. Nechval dne před večerem. Konec desky tak trochu klopýtá za svižnější první polovinou, přitom Turnerův Piledriver Waltz ze Submarine EP mohli klidně vyhodit. Při poslední That’s Where You’re Wrong jsem se zhrozil, protože to je A Certain Romance 2. To jim snad došly nápady? Potom mi to docvaklo. Už je nebavilo na konci každé show hrát A Certain Romance, tak ji teď vymění za That’s Where You’re Wrong. Takový kompromis mezi hraním starého a nového materiálu. Stejně jako celá deska.
Suck It and See není poklad jako Humbug, což je jednoznačně zklamání, nicméně pořád je to dobrá deska, protože Turnera & spol. se zatím drží jejich prokletí. Dobrá deska, pokud vám nevadí, že ji budou poslouchat náctiletí adolescenti v konverzkách s těmi dohertyovskými klóbrci.
03.02.2012 - 20:03 | srajapet
Tak touto deskou jsem se dostal k Arctic monkeys. Ze začátku mi deska rozhodně dobrá nepřišla, ale potom jsem si k ní cestu našel. Pěkné melodie a nápady. Rozhodně palec nahoru!