80 %
50m znak - Nadechnout se
Ten název, "Nadechnout se", se pro jednou zase trefil. Najdeme v něm totiž nejen přání, ale i spoustu naděje - a přesně tím se desítka...
90 %
Monika Načeva - Jdem temným dnem
Egon Bondy a po jednom textu Pavla Zajíčka, Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové, Jana Hanče, Šárky Smazalové a Milana...
80 %
Aleš Brichta - Výlet do bájí (3CD)
Aleše Brichty - ten vyšel pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech" už před takřka čtvrtstoletím. Obsahoval tehdy z drtivé většiny...
70 %
Ravenoir - Nocturne
Ravenoir dostává do popředí.
Přebal budiž nápovědou. V roce 2024 mizí infernální motivy a nahradil jej prostý temně modrý samet...
90 %
Autumnist - Anatomy Of Shadows
rozjet do několika tracků naráz. Základ "Anatomy Of Shadows" vznikal ještě před covidovou prolukou, kdy tyto rozpracované prvotní náčrty...
60 %
Olympic - 4 (LP reedice 2024)
Olympic opravdu složitými časy. První dvě alba skupiny se stala kultovními a i poté jí vycházely silné singly typu "Dynamit" či "Otázky"....
13.11.2020 - 0:38 | Meca76
God Hates Us All bola prvou nahrávkou skupiny Slayer bez dlhoročného producenta Ricka Rubina a videla Kerryho Kinga, ktorý prevzal ústrednejšiu úlohu pri písaní textov, čo mohlo viesť k brutálnejšej povahe materiálu.
Texty mali realistickejší a modernejší hlas a zaoberali sa témami, ako je dezilúzia z náboženstva, krutosť a hromadné ničenie.
Boh nenávidí nás všetkých, má mimoriadne divoký význam v dôsledku teroristických útokov z 11. septembra. Rekord sa dostal do obchodov doslova v ten istý deň, keď došlo k týmto hrozným udalostiam.
God Hates Us All je dôkazom dopadu skupiny, modernej klasiky, ktorá žije až do tej najlepšej ponuky, a ktorú budeme všetci počúvať ešte dlho po poslednej opone kapely.
24.04.2012 - 21:57 | DarthArt
Po nijaké desce Diabolus in Musica jsem ve Slayer už nevěřil a v podstatě z povinnosti si na ulici do sluchátek dal God Hates us All. O to víc jsem se divil, když se mnou první riffy švihly na chodník a na svoje jsem se postavil až po hodině skladeb, které jsou narvány neskutečným vztekem, zuřivostí, do kovadliny mlácenými riffy a hnusným (čti: skvělým !!!) Arayovým projevem. Kytarové motivy nejsou nesmrtelné jako někdy v osmdesátých letech, sóla jsou zcela mimo první linii a kytarmani riffují a riffují, to všechno ale vůbec nevadí, protože toužil-li jsem po opravdu nasrané desce od začátku do konce, tady jsem ji dostal! Tečka!