Tori Amos - The Beekeeper
Tracklist
- Parasol
- Sweet The Sting
- The Power Of Orange Knickers
- Jamaica Inn
- Barons Of Suburbia
- Sleeps With Butterflies
- General Joy
- Mother Revolution
- Ribbons Undone
- Cars And Guitars
- Witness
- Original Sinsuality
- Ireland
- The Beekeeper
- Martha's Foolish Ginger
- Hoochie Woman
- Goodbye Pisces
- Marys Of The Sea
- Toast
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Mlhavě si vybavuju první setkání s Tori. Bylo to po nějakém koncertu, někdy ke konci devadesátých let. Skončili jsme s pár lidma v bytě jedné kamarádky. Za oknem se rozednívalo, rodil se nový den, dávali jsme si šláftruňk a k tomu nám z kazeťáku vyhrávala nějaká ženská s piánem. Ta hudba do té situace dokonale pasovala. Zeptal jsem se kamarádky, co to posloucháme? A ona na to že Tori Amos. V duchu jsem si říkal, to si musím sehnat, to je vážně dobrý. Ale znáte to, některý věci fungují jen za speciálních okolností. Když jsem si pak za čas zkusmo poslechl Tori s čistou hlavou, už to nějak nebylo ono. Asi tomu chybělo to kalný ráno.
Nicméně jsem na Tori nezanevřel a sem tam jsem si s ní dal rande.
The Beekeeper v souvislosti s předchozími počiny nijak zvlášť nevybočuje z rámce. Opět je to ta stará známá paní Rusovláska, která nemá tendence překvapovat. Snad jen tím, jak si po léta drží svou lajnu a úroveň. Tori se často předhazuje spřízněnost s Kate Bush a já bych si dovolil doplnit ještě Aimee Mann, pokud tedy odloží kytaru a nechá zaznít piáno (viz Andersonův majstrštyk Magnolia).
Psát o Tori je jako psát o AC/DC. Aj, to jsem asi trochu přestřelil, Tori má přece jen více sofistikovaných výrazových prostředků a poloh, ale snad si rozumíme. Jde o to, že tomu, kdo není velkým fanouškem, stačí jediná deska, aby získal představu o tom, co ho čeká i na těch ostatních.
Piano a hlas zůstává ve středu dění a kolem se vlní decentní zvuky... číst dále
řadové album
2005
%
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
25.10.2012 - 19:45 | Akana
Tahle trochu podceňovaná deska je podle mého názoru naopak jednou z Toriiných nejsilnějších hudebních vizitek. Takovou koncentraci opravdu silných melodií nepamatuji snad od prvních dvou alb z první půle 90. let. Přitom zvuková východiska jsou velmi podobná jako u minulé desky Scarlet's Walk, kterou naopak považuji za zpěvaččinu relativně slabší chvilku: základní nástrojové obsazení klávesy, kytara, basa, bicí, minimum hostů (pouze Damien Rice v úchvatné The Power of Orange Knickers a London Community Gospel Choir v několika dalších písních) a minimum experimentů.
The Beekeper ale zároveň postrádá hlavní nedostatek svého předchůdce, tedy snadnou zaměnitelnost jednotlivých songů. Skladatelsky se totiž v tomto případě dařilo mimořádně a zrovna tak aranžmá a tempa jsou teď podstatně různorodější, Tori roztáhla vějíř svých uměleckých možností do mnohem pestřejšího oblouku. Díky tomu poslech alba nesměřuje k přesycenosti, ale je slastným putováním od jedné nádherné písně ke druhé. Sweet the Sting, zmiňovaný duet, Jamaica Inn, Cars and Guitars, Ireland, Martha's Foolish Ginger, Goodbye Pisces... a to musím v seznamu hodně škrtat.
Tori se na tomto albu neschovává před posluchačem ve složitých melodiích, jde mu naproti, ale samozřejmě zůstává daleko od močálů podbízivosti. Vedle piána často usedá k hammondkám, nápaditě pracuje s backvokály ať už londýnského sboru nebo vlastními. Akustický sound, v němž stěžejní roli hrají tvárné bicí Matta Chamberlaina, je pouze jednou narušený elektronickou výzdobou v titulní The Beekeeper. Narozdíl od Scarlet's Walk není maximální stopáž alba problémem, s poslední odeznělou skladbou mám stále chuť sjet to celé znova.