Není běžným jevem, aby jazzový instrumentalista byl zároveň zdatným zpěvákem. Basista a pianista Avishai Cohen sice rovněž nezpívá na plný úvazek, neoplývá v tomto směru nějakou dechberoucí technikou nebo rozsahem, ale na písnové album si může bez obav troufnout. Na Auroru shromáždil vedle dvou instrumentálních deset zpívaných skladeb, v nichž vzdává hold svým kořenům, hudbě jižního Středomoří. Jeho prostý, soustředěný a citlivý vokální projev písním moc sluší a možná i ten je důvodem, že znějí tak nevyumělkovaně. Přestože většina z nich pochází z Cohenova pera, působí téměř jako adaptace lidových nápěvů.
Texty jsou psány v hebrejštině, španělštině, angličtině a ladinu, jazyce sefardských Židů a podtrhují tak eklektický charakter hudby směšující židovské, arabské, hispánské i angloamerické vlivy. Jazzové výrazivo album stmeluje, ale ozývá se spíš tlumeně a někdy je tím lokálním vyloženě zatlačeno do pozadí. Aranžmá jsou střídmá, někdy si Cohen vystačí s jediným nástrojem. V It's Been So Long je to baskytara, v Alfonsina Y El Mar zase kontrabas. Ten sólově doprovází zpěv i ve skladbě Still, ovšem tady na něj Cohen hraje smyčcem a vytváří s vokální linkou zajímavé, teskné harmonie.
Velmi důležitý je i klavír, na nějž hraje kromě Cohena také jeho nadaný krajan Shai Maestro, dnes již leader vlastního tria. Uplatňuje se jak v intimních, romantických polohách (Morenika, Shir Preda s krásně konejšivou melodií a... číst dále
Není běžným jevem, aby jazzový instrumentalista byl zároveň zdatným zpěvákem. Basista a pianista Avishai Cohen sice rovněž nezpívá na plný úvazek, neoplývá v tomto směru nějakou dechberoucí technikou nebo rozsahem, ale na písnové album si může bez obav troufnout. Na Auroru shromáždil vedle dvou instrumentálních deset zpívaných skladeb, v nichž vzdává hold svým kořenům, hudbě jižního Středomoří. Jeho prostý, soustředěný a citlivý vokální projev písním moc sluší a možná i ten je důvodem, že znějí tak nevyumělkovaně. Přestože většina z nich pochází z Cohenova pera, působí téměř jako adaptace lidových nápěvů.
Texty jsou psány v hebrejštině, španělštině, angličtině a ladinu, jazyce sefardských Židů a podtrhují tak eklektický charakter hudby směšující židovské, arabské, hispánské i angloamerické vlivy. Jazzové výrazivo album stmeluje, ale ozývá se spíš tlumeně a někdy je tím lokálním vyloženě zatlačeno do pozadí. Aranžmá jsou střídmá, někdy si Cohen vystačí s jediným nástrojem. V It's Been So Long je to baskytara, v Alfonsina Y El Mar zase kontrabas. Ten sólově doprovází zpěv i ve skladbě Still, ovšem tady na něj Cohen hraje smyčcem a vytváří s vokální linkou zajímavé, teskné harmonie.
Velmi důležitý je i klavír, na nějž hraje kromě Cohena také jeho nadaný krajan Shai Maestro, dnes již leader vlastního tria. Uplatňuje se jak v intimních, romantických polohách (Morenika, Shir Preda s krásně konejšivou melodií a svěžím sólíčkem na baskytaru), tak v rytmicky žhavějších pasážích. Těch na albu není mnoho, ale působivé je třeba, když se píseň El Hatzipor překlopí z balady do hispánsky temperamentního víření, kde právě klavír hraje hlavní roli. Loutna oud (Amos Hoffman), která dodává arabský nádech také písni Leolam či instrumentální Auroře, zase s pomocí perkusí (Itamar Doari) roztancuje jednu z nejzpěvnějších skladeb desky Alon Basela. Instrumentální paletu doplňují ještě hostující bratři Stephane (trubka, křídlovka) a Lionel (flétna) Belmondové, doprovodné vokály obstarává Karen Malka, která v závěrečné dvojskladbě Noches Noches / La Luz dostane i sólový prostor.
Aurora je neokázalým recitálem především introvertních nálad. Díky pečlivě odměřované instrumentaci s minimem typicky jazzového sólování i díky vřelému ale civilnímu Cohenovu zpěvu poskytuje posluchači spoustu volného prostoru, v němž může jeho mysl svobodně poletovat od tónu k tónu. Má stejně blízko k jazzu jako k world music, je bezhraničním pásmem, v němž vám na cestu postačí neokoralá hudební vnímavost.
Komentáře