80 %
50m znak - Nadechnout se
Ten název, "Nadechnout se", se pro jednou zase trefil. Najdeme v něm totiž nejen přání, ale i spoustu naděje - a přesně tím se desítka...
90 %
Monika Načeva - Jdem temným dnem
Egon Bondy a po jednom textu Pavla Zajíčka, Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové, Jana Hanče, Šárky Smazalové a Milana...
80 %
Aleš Brichta - Výlet do bájí (3CD)
Aleše Brichty - ten vyšel pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech" už před takřka čtvrtstoletím. Obsahoval tehdy z drtivé většiny...
70 %
Ravenoir - Nocturne
Ravenoir dostává do popředí.
Přebal budiž nápovědou. V roce 2024 mizí infernální motivy a nahradil jej prostý temně modrý samet...
90 %
Autumnist - Anatomy Of Shadows
rozjet do několika tracků naráz. Základ "Anatomy Of Shadows" vznikal ještě před covidovou prolukou, kdy tyto rozpracované prvotní náčrty...
12.11.2020 - 15:38 | Meca76
Moderná klasika, Satyriconova Nemesis Divina bola a opäť je neoddeliteľnou súčasťou porozumenia toho, ako sa black metal stal takým populárnym žánrom. S brutálnymi riffmi, ktoré sa tiahnu cez veky, sprevádzané inšpiratívnymi textami, je obloha opäť zapálená ohňom týchto udatných severanov.
17.02.2012 - 18:25 | DarthArt
Jestliže bude někdo neznalý severského black metalu hledat jednu desku, kterou si chce rozšířit obzory a poznat, co kvalitního se v té Skandinávii vlastně hraje, pak je Nemesis Divina snad nejlepší nabídkou. Old school feeling, klasické postupy s nihilistickým soundem a přitom plné brnění excelentních hudebních nápadů (ze všech doporučím minimálně dokonalý monument "The Dawn Of The New Age" a stylotvornou nedostižnou hymnu "Mother North"), na poměry tehdejší scény a doby brilantní zvuk a celkové profesionální provedení (kdy člověk cítí, že satanáši neseděli ve studiu s vyplazeným jazykem, aby jim neujely prsty ze strun, ale naopak že desku vystřelili pěkně od boku) dělá z Nemesis Diviny snad nejlepší nahrávku z klasického norského blackového období. Dalším významným pozitivem je fakt, že následující počin Satyriconu neobsahoval materiál typu "Nemesis Divina II", naopak kapela úplně přehodila výhybku a vyrobila další zásadní desku, plnou špinavého black metalu kombinovaného s nejchladnějším industriálem - o tom ale jinde. Ač neortodoxní objevovatelé severského blacku sahají spíš po Dimmu Borgir nebo podobných partách, já doporučuji Satyricon, protože svého času opravdu ostatním kolegům docela nakopali zadnici a mimo jiné byli schopni jako možná jediní udělat black metalový klip, který nevzbuzuje pouze záchvaty smíchu, ale naopak dostane (až na malé výjimky) sledujícího do mrazivého světa, který prezentuje ve svojí hudbě. Celkově tedy naprostý briliant, nepoužiju ale zprofanované slovo "kult" ... "klasika" bude lepší :)