Když se zpětně podíváte na historii White Lies, zjistíte, že základy jejich kariéry se pozvolna začínaly rozkližovat a oni upadali do jakési letargie a tápání. Až nakonec možná i trochu zaspali dobu svých největších úspěchů. Při oslavách svého debutu "To Lose My Life...", kdy odehráli nějaké ty koncerty a vydali reedici této desky prosáknuté odkazem Joy Division, tak celkem logicky kdesi jasně zablikalo výstražné červené světlo. Pilotní singl stejnojmenné novinky "As I Try Not to Fall Apart" ale ukázal, že ke tvůrčímu rebootu přece jen došlo.
Nepřekvapivě zůstal zachován i stejný tvůrčí tým - kromě samotné skupiny to primárně byli producenti Ed Buller a Claudius Mittendorfer. Nový materiál vznikal v průběhu živých sessions ve studiu, kde Harry McVeigh, Charles Cave a Jack Lawrence-Brown střádali nápady společně a následně jen dodávali texty.
Do popředí se prodrala celkem existenciální témata, reflexe současných vzájemných vztahů v životech členů tohoto tria a jejich blízkého okolí. Dále pak zamyšlení nad skutečnostmi přijetí lidské zranitelnosti a uvědomění si faktu, že je vlastně celkem na místě, když vás něco zlomí a nakope kamsi do zadní části těla, neb i špatné věci dokážou posílit (ono známé, ale pravdivé klišé).
Je otázkou, nakolik do těchto reálií promlouvala covidová omezení a traumata - ta jsou patrná ve verších k "I Don't Want To Go To Mars", které vše schovávají za symboliku putování na tuto vzdálenou... číst dále
Když se zpětně podíváte na historii White Lies, zjistíte, že základy jejich kariéry se pozvolna začínaly rozkližovat a oni upadali do jakési letargie a tápání. Až nakonec možná i trochu zaspali dobu svých největších úspěchů. Při oslavách svého debutu "To Lose My Life...", kdy odehráli nějaké ty koncerty a vydali reedici této desky prosáknuté odkazem Joy Division, tak celkem logicky kdesi jasně zablikalo výstražné červené světlo. Pilotní singl stejnojmenné novinky "As I Try Not to Fall Apart" ale ukázal, že ke tvůrčímu rebootu přece jen došlo.
Nepřekvapivě zůstal zachován i stejný tvůrčí tým - kromě samotné skupiny to primárně byli producenti Ed Buller a Claudius Mittendorfer. Nový materiál vznikal v průběhu živých sessions ve studiu, kde Harry McVeigh, Charles Cave a Jack Lawrence-Brown střádali nápady společně a následně jen dodávali texty.
Do popředí se prodrala celkem existenciální témata, reflexe současných vzájemných vztahů v životech členů tohoto tria a jejich blízkého okolí. Dále pak zamyšlení nad skutečnostmi přijetí lidské zranitelnosti a uvědomění si faktu, že je vlastně celkem na místě, když vás něco zlomí a nakope kamsi do zadní části těla, neb i špatné věci dokážou posílit (ono známé, ale pravdivé klišé).
Je otázkou, nakolik do těchto reálií promlouvala covidová omezení a traumata - ta jsou patrná ve verších k "I Don't Want To Go To Mars", které vše schovávají za symboliku putování na tuto vzdálenou planetu. Patrný neklid a vnitřní síla v "Blue Drift" jsou asi nejsilnější chvíle alba.
Zvukově přibyly syntezátorové plochy, ona osmdesátková estetika, dále je tu proměnlivá rytmika (vedle klasických bicích se často objevují i elektronické beaty) a řízné kytary. Výsledek zní jako houba nasáknutá hned několika potenciálními zdroji - počínaje New Order, Interpol nebo Editors, konče u kytarovějších Franz Ferdinand.
Svým způsobem to je i návrat k jejich kořenům, k fascinaci zmíněnou modlou Joy Division. Henry & spol. se však tentokrát pokusili najít i jiné spojnice, přičemž využili svůj cit pro detail a skvěle vystavěné, zpěvné refrény. Taková "Am I Really Going To Die" je volným pokračování letité "Death", rozmáchlá "Roll December" a uhrančivá "The End" pak tvoří asi nejvýraznější body této desky.
"As I Try Not to Fall Apart" sází na členité melodické elementy a skupinu plně navrací do hry. White Lies toto potřebné odpíchnutí vyhlíželi a podařilo se jim zažehnout ty správné motory. Zároveň si našli vlastní cestu a uchovali svou tvůrčí tvář. Správně tedy nakročili do blízké budoucnosti, kde se otevírají nové možnosti. Živě by tato nahrávka mohla znít ještě energičtěji a mohla by odhalit mnohé další klenoty této kolekce.
P. S.: Připomeňme, že muzikanti se v rámci současného turné zastaví i v Praze, a to již ve čtvrtek 5. května v Lucerna Music Baru. O support se postarají Charming Liars.
Komentáře