Recept, podle kterého mozek Avantasie Semmet vaří, je už roky v zásadě stejný. Epický příběh je posazen na powermetalovou instrumentaci kořeněnou dalšími vlivy (symfonickým přístupem k věci, folkem...) a přibarven řadou prestižních hostů. Na "Moonglow" je do centra postaveno noční stvoření vyrovnávající se s realitou a nakonec nacházející odpočinek v záři měsíce. Nic složitého, ale příběh nebývá zrovna složitý ani u nemetalových oper či operet.
Ani plejáda zvučných jmen (tentokrát třeba Candice Night, Hansi Kurch, Jorn Lande či Michael Kiske) ale nedokáže zakrýt podstatný fakt, že tenhle pokrm už byl uvařený několikrát a Sammet jej dovedl vyšperkovat k opulentní dokonalosti. Ta ale bohužel není ničím více než jen docela tenkou slupkou, která je navíc ušitá z kousků značně obnošených, které v podstatě od masivního Scarecrow slýcháme na každé inkarnaci Avantasie, ať už se jmenuje jakkoliv. A nepůjčuje si jen od sebe: Úvod alba, in medias res odstartovaná "Ghost in the Moon", je až příliš cítit nabubřelým samoúčelem, který své klenuté melodie kreslí nad zvonivým pianem a nezadá si s pracovními postupy Meat Loafa. Jenže tehdy to bylo alespoň trochu nové.
Sammet dobře ví, jak desku poskládat tak, aby fungovala a dala posluchači to, čeho si žádá. Spíše než metalem (power přístup je tu stále, taková "Alchemy", asi nejtvrdší věc na albu, již svým příspěvkem ozdobil Geoff Tate, řeže svými riffy velmi příjemně) je jakýmsi... číst dále
Recept, podle kterého mozek Avantasie Semmet vaří, je už roky v zásadě stejný. Epický příběh je posazen na powermetalovou instrumentaci kořeněnou dalšími vlivy (symfonickým přístupem k věci, folkem...) a přibarven řadou prestižních hostů. Na "Moonglow" je do centra postaveno noční stvoření vyrovnávající se s realitou a nakonec nacházející odpočinek v záři měsíce. Nic složitého, ale příběh nebývá zrovna složitý ani u nemetalových oper či operet.
Ani plejáda zvučných jmen (tentokrát třeba Candice Night, Hansi Kurch, Jorn Lande či Michael Kiske) ale nedokáže zakrýt podstatný fakt, že tenhle pokrm už byl uvařený několikrát a Sammet jej dovedl vyšperkovat k opulentní dokonalosti. Ta ale bohužel není ničím více než jen docela tenkou slupkou, která je navíc ušitá z kousků značně obnošených, které v podstatě od masivního Scarecrow slýcháme na každé inkarnaci Avantasie, ať už se jmenuje jakkoliv. A nepůjčuje si jen od sebe: Úvod alba, in medias res odstartovaná "Ghost in the Moon", je až příliš cítit nabubřelým samoúčelem, který své klenuté melodie kreslí nad zvonivým pianem a nezadá si s pracovními postupy Meat Loafa. Jenže tehdy to bylo alespoň trochu nové.
Sammet dobře ví, jak desku poskládat tak, aby fungovala a dala posluchači to, čeho si žádá. Spíše než metalem (power přístup je tu stále, taková "Alchemy", asi nejtvrdší věc na albu, již svým příspěvkem ozdobil Geoff Tate, řeže svými riffy velmi příjemně) je jakýmsi metalovým popem, který je snesitelný napříč širokým spektrem posluchačů (à propos - není přiznáním se k popu cover "Maniac" z filmu "Flashdance", tahle kudla v zádech každého metalisty?). A pokud má být jeho hlavním účelem bavit, většinou se mu to i daří. Lehké hudební čtivo, které nevyžaduje přílišné přemýšlení, i tak by se dalo "Moonglow" popsat. Pokud na něj ale dojde, dostáváme se k tomu, co už jsme zmínili výše - přijde závan déjà vu. A vrací se v pravidelných vlnách.
Na "Moonglow" je toho dost: melodie, které se vlní nahoru a dolů a mnohé chytají na první dobrou, sbory, přepálené stopáže, hukot orchestru v pozadí, klávesová i blesková kytarová sóla i neoddiskutovatelná porce poctivého řemesla a nasazení - to nikomu ze zúčastněných nelze upřít. Jen není zas tak těžké se v tom přetékajícím kotli plném fluorescentních fantasy barviček ztratit. Chybí moment překvapení, na povrch se naopak dere opar předvídatelnosti. "Moonglow" není rychlokvašné album, z něhož by na hony čišela vůně peněz. Jen už se asi sám koncept - a přehlídka známých jmen - začíná jaksi vyčerpávat. Nebo sám Sammet?
Laťku nicméně neshodil, drží si svůj solidní standard. I nejnovější opus z dílny Avantasie se poslouchá příjemně, ale možná ještě více než dříve platí, že když si od poslechu odběhnete (ať už fyzicky nebo duševně), asi o nic zásadního nepřijdete.
16.09.2020 - 6:30 | Meca76
Moonglow je dôkazom toho, že Sammetová vášeň s Avantasiou sa rozrástla z projektu do plne vytvorenej inštitúcii, ktorá sa neustále nanovo definuje, ako epický metal,ktorý by mal znieť podobne.
Grandiózne kompozície zároveň skrývajú intímny príbeh vyvrheľa, ktorý sa nebojí otočiť chrbtom k všetkým veciam, ktoré sa blyštia, ale nie sú zlaté, pričom inšpiráciu čerpajú z vlastnej skúsenosti, s ktorou sa nepochybne môžu všetci poslucháči spojiť.