AC/DC - Live At River Plate

Od AC/DC víte přesně, co máte čekat. Pořízením DVD "Live At River Plate" tedy rozhodně nekupujete žádného zajíce v pytli. Pódiová prezentace kapely, řízný rokenrol, značná část setlistu a nezbytné propriety (Angusova školní uniforma, čertovské růžky, nafukovací babizna, pekelný zvon, závěrečné salvy kanónů etc.), to je bráno samo sebou a všichni fanoušci se na to těší. Trochu se obměňuje podoba scény a pár písní dle aktuálního počinu skupiny - v tomto případě desky "Black Ice", z níž na koncertu zazněly čtyři kousky, což je slušný počet.

Co činí tento disk silně nadprůměrnou záležitostí, je práce kamer a zejména zachycení naprosto úchvatné atmosféry tří večerů na stadionu stejnojmenného fotbalového klubu v Buenos Aires. To, co se na River Plate děje, se nedá popsat jinak než dokonalé šílenství. To není kotel pod pódiem a zbytek diváků. To je šedesát šest tisíc fanatických skokanů, tanečníků a zpěváků. Celkový pohled kamery zezadu na rozbouřené lidské moře je bez přehánění dechberoucí, stejně jako pečlivě vybrané detailní záběry na lidi v okamžicích bláznivého štěstí.

Hutný zvuk, dělení obrazu do několika polí a parádní pohledy do publika vás vcucnou do té horké argentinské atmosféry raz dva. Ve sportovní terminologii se používá oblíbené slovní spojení "publikum bylo dalším hráčem domácího týmu" a zde se to dá aplikovat velmi vhodně také. Výběr hlavního města Argentiny pro zaznamenání koncertu AC/DC byl nápad k nezaplacení. Kapela obdivuhodně šlape bez ohledu na nezadržitelné chřadnutí tělesných schránek (established 1973, boha jeho!) a jejím dynamem je to šílené temperamentní publikum.

Bonusové materiály na DVD často stojí jen za ztracení pár slov ze slušnosti, ne ovšem zde. Dokument (cca 25 minut) "The Fan, The Roadie, The Guitar Tech & The Meat" je totiž překvapivě hezky natočený (zejména černobílé záběry z filmu dělají skoro poetickou záležitost, tedy v rámci rokenrolu) a svým obsahem ještě podtrhuje již zmíněný fakt, že argentinští fanoušci AC/DC jsou v dobrém slova smyslu blázni. Tu oddanost, zápal a fanatismus my, Středoevropané, ani nejsme schopni pochopit. Je to nesmírně poutavé, zábavné a místy dokonce dojemné.