Skinny Puppy - hanDover

O novém albu kanadských elektro-industrialistů Skinny Puppy se mezi fanoušky mluvilo od podzimu 2009, napínání na skřipec očekávání bylo způsobeno finančními problémy jejich vydavatelství SPV. Kapela, která po poměrně úspěšném předchozím kousku Mythmaker (2007) pocítila tvůrčí zápal, měla sice tou dobou materiál pomalu na dvě desky, ovšem nebylo možné zaplatit vydání ani jedné. Skinny Puppy chtěli dát posluchačům signál, že na ně myslí a vydali se na turné, které příznačně pojmenovali In Solvent See. Když jeli v létě 2010 evropské štace, rozpočet labelu se začal narovnávat a už to vypadalo, že deska je na spadnutí. Avšak termín se posouval, jako když se dychtivě natahujete po kýženém předmětu, ale konečky prstů ho odstrkujete pořád dál. S dvouletým skluzem je album HanDover konečně venku. A protože ústřední dvojice cEvin Key a Nivek Ogre kromě koncertování se Skinny Puppy nezahálela ani s vedlejšáky, sešlo se letos od téhle party materiálu dost a dost.

Zpěvák Ogre vydal na jaře unDeveloped, čtvrtý počin pod hlavičkou ohGr, zatímco multiinstrumentalista Key dává do placu rozšířenou reedici poslední desky HElicopTEr svého projektu Download. Ten cEvin Key vydává na vlastním labelu Subconscious Communications, pod který kromě nahrávacího studia a spřízněného spolku muzikantů spadá ohromná sbírka analogových syntezátorů, včetně jednoho „modulárního mamuta“, který si sám sestavil. (Label dokonce začal distribuovat vlastní moduly oscilátorů.) Oproti Skinny Puppy, kteří vzhledem ke svým osmdesátkovým kořenům vycházejí z estetiky digitální syntézy, znějí Download se svým analogovým zázemím dřevněji.

Zpěvákův projekt ohGr je kmenovým Skinny Puppy mnohem bližší, za což může přítomnost stejného, byť mnohotvárného hlasu, ale také angažmá producenta Marka Walka, který je od comebacku v roce 2000 stálým členem základní studiové sestavy Skinny Puppy. Po sonicky vrstevnatém, experimentálně vystavěném albu Devils in My Details je novinka unDeveloped krokem k jednoduchosti, což je směr, který ohGr momentálně sdílí s domovskou kapelou. Zároveň se jedná o ohledávání vlastní hudební minulosti, nalezneme tu několik ozvěn starého soundu osmé dekády. Název alba unDeveloped odkazuje k tématu nevyvinuté, značně nedokonalé společnosti, ale lze jej vztáhnout i k Ogreho stanovisku, že (umělecké) dílo nemůže být nikdy dokončeno. V kontextu Skinny Puppy a jejich vydavatelských anabází byla tato „neschopnost“ pro kapelu i fanoušky přítomná přímo bolestně.

Hlavními motivy HanDover jsou pro Skinny Puppy typická a neodbytná témata kontroly a manipulace, tentokrát nahlížená neveselou optikou mocenské síly peněz. Vděčný terč v podobě George W. Bushe je pryč (při turné v letech 2004 a 2005 prezidenta na každém koncertě popravili), ale jeho historická role vrhá dlouhé stinné echo do budoucnosti. Radost ze změny odezněla a odkryla kocovinu („hangover“) a přetrvávající přítomnost loutkovodiče („hand over“). Ogre skrze sebe nechává promlouvat různé postavy, které líčí všemožnými zvukovými efekty. Podobný přístup sice používá už od samých začátků Skinny Puppy (taky proto, že je poměrně introvertní), ale nyní mohl zužitkovat čerstvé herecké zkušenosti, které začal získávat v ujetém snímku Repo: Genetická opera! (2008). Při tvorbě textů se přiklonil ke své dětské zálibě v automatickém psaní, a tak jsou významy textů zastřené nánosy sonického make-upu, ale i vrstvami podvědomí, a proto jsou kryptičtější než obvykle. Vokál ke skladbě Brownstone vznikl jako volná improvizace a pan Brownstone se objevuje i ve tvorbě ohGr. Niveka Ogreho prý jeho přítomnost znepokojuje. Že nejsi paranoidní, neznamená, že po tobě nejdou.

Ačkoliv je cEvin Key magor přes hardware (analogové syntezátory), z desky HanDover je slyšet „měkký“ zvuk softwarového prostředí. Pravděpodobně je to šikovný mix obojího. Pokud někdo vyhlíží agresivní tvář Skinny Puppy, bude nejspíš zklamaný, komu ale sedí „melancholické znechucení nad lidstvem“, přijde si na své. Masivní refrén v druhé písní Cullorblind musí příjemně zamrazit i posluchače, kterého postcomebacková tvorba kapely nebere.

Implantování akustické kytary do dalšího kousku Wavy funguje dobře, téměř celá deska je nečekaně křehká a průzračná jako křišťálový servis. Ten ovšem opracovával umělecký brusič sjetý LSD, a plošky tak házejí mnohoznačné odlesky. V rámci zmíněného zjednodušování působí pár skladeb až nejapně – tanečněji laděnou Icktums mrzačí poněkud primitivní basová linka. Celkově ale převládá dojem bravurně kočírovaného elektronického chaosu. A že nejste schizofrenní, neznamená, že nemáte víc osobností.aty/ nesou si i krompáčů pár/ obyčejnou prací rukou/ věci vznikaj velmi noblesní...“ Chvála nejednoznačnosti? Jistota neví.

vyšlo ve Full Moonu #19