U čtyři roky staré řadovky "Human. :II: Nature." se už z jejího názvu dalo vyčíst ústřední téma souboje člověka s přírodou a na něj navázaná environmentální problematika. Novinka ale klame. Neexistující slovo Yesterwynde vymyslel multiinstrumentalista a od roku 2013 člen Nightwish Troy Donockley. Kapela ho vysvětluje jako protnutí času, historie, paměti a zároveň spojení s minulou generací. Oproti předchozí bitvě člověka s přírodou jde o mnohem pozitivnější motiv.
Také samotná hudba má mnohem euforičtější náboj a naznačuje to už úvodní titulní píseň, která posluchače láká do nové kapitoly světa formace. Objevuje se tu zvuk promítačky jako nositele cesty časem a překvapivé protnutí folkových motivů s klasickým sborem. Na ploše něco málo pod tři minuty se tu toho děje poměrně dost.
Ale to je jen amuse bouche mnohachodového metalového menu, které posluchače na "Yesterwynde" čeká. Emoční kanonáda "An Ocean Of Strange Islands" oťukává v úvodu vokálními vzdechy, aby záhy skupina rozpoutala zvukovou explozi plnou orchestrálních aranží a hřmotných kytar. V téměř deset minut dlouhé písni se toho děje tolik, že napoprvé ani napodruhé nelze všechny detaily a náznaky motivů zachytit.
Ačkoliv silnými momenty Nightwish nešetří a posluchače jimi zavalují, jeden z těch nejvýraznějších přichází se singlem "The Day Of...". V něm dokazují, že práce s orchestrem a sborem umí být i po mnoha letech vytěžování symfonickým metalem překvapivě... číst dále
U čtyři roky staré řadovky "Human. :II: Nature." se už z jejího názvu dalo vyčíst ústřední téma souboje člověka s přírodou a na něj navázaná environmentální problematika. Novinka ale klame. Neexistující slovo Yesterwynde vymyslel multiinstrumentalista a od roku 2013 člen Nightwish Troy Donockley. Kapela ho vysvětluje jako protnutí času, historie, paměti a zároveň spojení s minulou generací. Oproti předchozí bitvě člověka s přírodou jde o mnohem pozitivnější motiv.
Také samotná hudba má mnohem euforičtější náboj a naznačuje to už úvodní titulní píseň, která posluchače láká do nové kapitoly světa formace. Objevuje se tu zvuk promítačky jako nositele cesty časem a překvapivé protnutí folkových motivů s klasickým sborem. Na ploše něco málo pod tři minuty se tu toho děje poměrně dost.
Ale to je jen amuse bouche mnohachodového metalového menu, které posluchače na "Yesterwynde" čeká. Emoční kanonáda "An Ocean Of Strange Islands" oťukává v úvodu vokálními vzdechy, aby záhy skupina rozpoutala zvukovou explozi plnou orchestrálních aranží a hřmotných kytar. V téměř deset minut dlouhé písni se toho děje tolik, že napoprvé ani napodruhé nelze všechny detaily a náznaky motivů zachytit.
Ačkoliv silnými momenty Nightwish nešetří a posluchače jimi zavalují, jeden z těch nejvýraznějších přichází se singlem "The Day Of...". V něm dokazují, že práce s orchestrem a sborem umí být i po mnoha letech vytěžování symfonickým metalem překvapivě úderná a mrazivě působivá. Kompozičně sice jde o propracovaný kus, ale z pohledu celé desky platí tato položka za údernější a řekněme hitovější song.
Kvalita neklesá ani s dalším skvostem v podobě strhující "The Day Of Perfume Of The Timeless" s místy hrozivou náladou. Skladba nasycená kytarami a epickým zvukem by klidně mohla fungovat jako soundtrack k nějakému blockbusteru.
Specifické vyznění má "Hiraeth" s jemnou kytarovou linkou a teskným violoncellem, kde se hlavní vokální linky ujal Troy Donockley. Do své poloviny klidná balada se v určitý moment promění v powermetalovou bouři, aby na konci svůj tep opět uklidnila. Nádherná věc.
Novinka "Yesterwynde" v mnohém připomene "Legacy of the Dark Land" od německých Blind Guardian. Těm se ovšem epické vyprávění, byť zcela jiného fantasy příběhu, trochu rozdrobilo a přes všechny snahy ho zkušení hudebníci neudrželi pohromadě. Zato Nightwish na desáté nahrávce dokázali neuvěřitelné věci a opět posunuli laťku symfonického metalu.
Jakási roztříštěnost "Human. :II: Nature." tu je zapomenuta a každá skladba nabízí skutečně nepřeberné množství nápadů, které ale fungují i přes svou zdánlivou nesourodost. Změny gradace, prolínání balad se svižnými kytarami, folkové prvky si tu pohrávají s dětským sborem a vokální linky Floor často přicházejí a zase odcházejí v překvapivých momentech.
Tahle cesta časem přináší ohromné dobrodružství, které vystačí na mnoho hodin, dní a týdnů. Je ohromná škoda, že jej nemůžeme v brzké době slyšet naživo. Nightwish si nyní dopřávají pauzu, ale až se vrátí, čeká nás vrcholný koncertní zážitek.
19.09.2024 - 20:19 | Meca76
Veľkolepé a filmové zvuky sú východiskovým bodom albumu, ktorý má všetko, čo môžeme očakávať od kapely ako Nightwish. Hymnické, bombastickejšie a filmovejšie od začiatku do konca – to je „Yesterwynde“. Tento album ma milo prekvapil svojou štruktúrou ako aj samotnými skladbami. Trilógia je zavŕšená, a nebyť slabej dvojky, tak by mohla byť z väčšej časti dokonalou.
PS: Táto tretia časť je úplne najlepšou z tejto trilógie!